Křehká krása uchovaná na skle: fotografie Karla Váni

27. 5. 2014 | Snímky herce Národního divadla a zároveň nadšeného amatérského fotografa Karla Váni z let 1906-1928 uchovává v podobě skleněných negativů Divadelní oddělení Národního muzea. Díky projektu DKRVO (dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace) se daří negativy digitalizovat a do budoucna je tak zpřístupnit badatelům.

 

Karel Váňa v kostýmu Černého prince. Labutí jezero, 1918 (autoportrét)Herec Karel Váňa, člen činohry Národního divadla v Praze, se kromě herectví vášnivě věnoval ještě jednomu koníčku – fotografování. Během let 1896 až 1928 působil v Národním divadle a od roku 1906 zde také fotografoval. Díky jeho koníčku vzniklo obrovské množství snímků, na kterých Karel Váňa zachytil své herecké kolegy a kolegyně.Často je fotografoval před budovou Národního divadla, později i v improvizovaném ateliéru. Tady mu za pozadí často sloužilo obyčejné prostěradlo natažené na stěnu. Kromě herců fotil také snímky scénografie inscenací a díky jeho zájmu víme, jak vypadaly kulisy, ve kterých se inscenace odehrávaly. Karel Váňa byl fotograf sice amatérský, ale velmi důkladný, a jeho snímky poskytují důkaz o vývoji divadelní fotografie v prvních desetiletích 20. století. Skleněné negativy Karla Váni uchovává Divadelní oddělení Národního muzea.

Karel Váňa často fotil sám sebe v divadelních kostýmech.

Fond negativů fotografické sbírky Divadelního oddělení Národního muzea obsahuje 240 845 negativů. Je tvořen skleněnými deskovými i acetátovými negativy různých formátů, nejběžněji v rozměru 6 x 6, a obsahuje také kinofilmy. V souvislosti se stěhováním Národního muzea do depozitářů v Terezíně byla nejstarší část fondu skleněných negativů odborně vyčištěna a nově adjustována do speciálních obalů z nekyselého papíru. Fyzické uložení fondu do nového klimatizovaného depozitáře znamenalo oproti ne zcela vyhovujícím podmínkám v Historické budově Národního muzea velké zlepšení. V novém depozitáři začala také digitalizace fondu negativů.

Digitalizuje se i fond Karla Váni. Ke konci dubna 2014 byla zdigitalizována necelá polovina tohoto fondu.

Jindřich Mošna jako Vodník, z představení Lucerna (Karel Váňa)Po skončení digitalizace tohoto fondu by měly v dalších letech následovat i další fondy skleněných negativů ze sbírky Františka Chaury, Ateliéru Čámský Vršovice a předchůdců Karla Drbohlava v Městském divadle Královských Vinohrad. Nakonec i digitalizace fondu Josefa Heinricha (Národní divadlo 1937–1950 a Studio Národního divadla 1945–1946) a skleněných negativů v Drbohlavově fondu.

Dosud chybí vědecké zhodnocení a publikování fotografické sbírky Divadelního oddělení Národního muzea. Cílem projektu digitalizace, který je podporovaný z prostředků DKRVO (dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace), je dokončit digitalizaci této části fondu, provést revizi katalogizačních údajů, sestavit vědecký katalog a hlavně zpřístupnit veřejnosti citlivé muzejní materiály, které nesnášejí běžnou manipulaci, jako jsou například právě fotografie. Databáze popsaných snímků bude primárně přístupna v badatelně Historického muzea Národního muzea v Ústředním depozitáři Terezín II a v Nové budově Národního muzea. Cílem projektu je také propojit postupně databázi s muzejními portály typu eSbírky, kde by si badatelé mohli prohlížet snímky z pohodlí domova. 

VÍCE SNÍMKŮ VE FOTOGALERII:

gallery

 

KAM DÁL?

 

Prošla koncentračním táborem, tance se však nevzdala

Maryšu najdete nově i na eSbírkách

Stali se zaměstnanci ve vlastním cirkusu

 

(dan)