Muzeum 3000 | Rozhovor s ornitologem: Minulý rok byl pro nás rekordní

Rozhovor s ornitologem: Minulý rok byl pro nás rekordní

11.03.2015 | Zima pomalu končí, ornitologové se chystají na novou sezónu a zároveň vyhodnocují tu proběhlou. Přečtěte si rozhovor s ornitologem Jaroslavem Cepákem z Kroužkovací stanice Národního muzea.

Dytík úhorní je vzácným druhem bahňáka, který u nás jako hnízdící zcela vymizel. V roce 2014 byl jeden exemplář odchycen a označen nedaleko Prahy (zdroj: Frank Vassen, Brusel, Belgie, CC BY 2.0, prostřednictvím Wikimedia Commons)

Jaký byl rok 2014 pro Kroužkovací stanici Národního muzea?
Pokud jde o počty okroužkovaných ptáků, byl rok 2014 historicky nejúspěšnější – poprvé bylo na území ČR okroužkováno více než 215 000 ptáků. Ze zajímavějších druhů byl nedaleko Prahy označen dytík úhorní (vzácný druh bahňáka), u Lysé nad Labem tři jedinci celosvětově ohroženého rákosníka ostřicového, na Červenohorském sedle v Jeseníkách budníček tlustozobý (drobný druh pěvce, který se k nám zatoulal ze Sibiře). Vůbec poprvé byl v ČR odchytem prokázán výskyt rákosníka pokřovního (druh pěvce šířící se k nám z východu).

ČTĚTE TAKÉ: Desetimiliontý záznam okroužkovaného opeřence je z České republiky

Jaké projekty stanici čekají tento rok?
V letošním roce se opět budeme věnovat výzkumu migrace vlaštovek obecných na hnízdištích v jižních Čechách a nově, ve spolupráci s kolegy z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK, i výzkumu dlouhověkosti u ptáků.

Nejvíce kroužkovaným ptačím druhem v ČR v loňském roce byla sýkora koňadra (zdroj: Tbird ulm, CC BY-SA 3.0, prostřednictvím Wikimedia Commons) Označeno bylo více než 25 tisíc jedinců

Očekává se tento rok i vzhledem ke klimatickým změnám výskyt nových ptačích druhů na našem území?
Teplá zima kupodivu nezpůsobila nějaké výrazné změny v ptačích společenstvech. Některé druhy jako např. čejka chocholatá či špaček obecný se u nás sice i v zimních měsících zdržovaly ve vyšších počtech, ale to jsme několikrát zaznamenali i v minulosti. Klimatická změna (oteplování), ale změny v rozšíření některých druhů ptáků způsobuje – např. v posledních několika letech hnízdí na několika místech ve středních Čechách teplomilná vlha pestrá.

Teplomilná vlha pestrá je jedním z druhů, který se u nás šíří v souvislosti s oteplováním klimatu. V posledních pěti letech hnízdí i na několika místech ve středních Čechách (zdroj: Trebol-a, CC BY 3.0 prostřednictvím Wikimedia Commons)

Přemýšlíte o zavedení nějaké nové technologie nebo o rozšíření používání té stávající (např. používání geolokátorů)?
Při výzkumu migrace drobných pěvců (vlaštovky) stále využíváme geolokátory, které se nám dobře osvědčily u hýlů rudých. V loňském roce jsme v jižních Čechách označili kolem 50 vlaštovek a jsme zvědaví, kolik jedinců se z afrických zimovišť letos vrátí. To se dozvíme zhruba v průběhu příštích 4 týdnů - první přilétnuvší vlaštovky se u nás objevují již koncem března.

Rekordní byly v roce 2014 i počty okroužkovaných vlaštovek obecných (více než 16 tisíc ex.). Na hnízdištích v jižních Čechách bylo 50 jedinců označeno tzv. geolokátory, které umožňují detailně sledovat průběh migrace (zdroj: Jörg Hempel, CC BY-SA 2.0, prostřednictvím Wikimedia Commons)

Jak by se měla na přelomu zimy a jara veřejnost "starat" o drobné ptactvo? Je to vůbec potřeba?
Právě předjaří je doba, kdy ptáci přijímají potravu ve zvýšené míře. Zejména v období náhlých ochlazení či deštivého počasí je přikrmování stále potřeba. Ideálním krmivem jsou semena slunečnice.

Špaček obecný je jedním z tažných druhů ptáků, které bylo u nás možné pozorovat celou letošní teplou zimu (zdroj: Vytauto, prostřednictvím Wikimedia Commons)