Připraven k práci a obraně vlasti!

07.05.2014 | Národní muzeum se podílí společně s dalšími institucemi na výstavě mapující půl století českého (československého) sportu v období let 1938–1989. Výstavu najdou návštěvníci do 12. května ve Staroměstské radnici.

Český olympijský výbor, Ústav pro studium totalitních režimů a Národní muzeum připravily výstavu Připraven k práci a obraně vlasti! Padesát let českého sportu v totalitní společnosti.
Národní muzeum spolupracovalo na této výstavě s Českým olympijským výborem a Ústavem pro studium totalitních režimů po odborné stránce, zejména při výběru a vystavení exponátů a výběru obrazové dokumentace pro informační panely. Všechny materiály, které jsou ze strany Národního muzea použity, pocházejí ze Sbírky tělesné výchovy a sportu Oddělení novodobých českých dějin. Vedle toho se Národní muzeum podílelo na výstavě i po stránce organizační a restaurátorské.

Přečtěte si krátký rozhovor s Janem Lomíčkem ze Sbírky tělesné výchovy a sportu Oddělení novodobých českých dějin Národního muzea.

Československý sport byl výrazně ovlivňován politickým děním v době nacistické okupace i v období komunistického režimu. Jak se lišily zásahy do sportovní oblasti v těchto dvou obdobích?
Tato dvě období jsou z hlediska zásahů do sportovní oblasti podle mého názoru nesrovnatelná. Období nacistické okupace znamenalo pro mnoho občanů českých zemí boj o holou existenci. To se do jisté míry projevovalo i ve sportovní oblasti – řada sportovních organizací byla rozpuštěna, jejich činnost zakázána, členové, kteří se pokusili o odpor vůči nacistické okupaci, byli popraveni.

Období po roce 1948 se vyznačovalo snahou o kontrolu a centrální plánování všech oblastí lidské činnosti, sport a tělesnou výchovu nevyjímaje. Jednalo se o období, které mělo celou řadu negativ, ale zároveň přineslo pro československý sport i mnoho pozitivního. Na jedné straně tak stojí řada sportovců, kteří emigrovali, případně byli perzekvováni ze strany vládnoucího režimu (proces s československými hokejisty v roce 1950, odstranění mnoha sportovců z veřejného života po roce 1968). Na straně druhé nesmíme zapomínat na odborný rozvoj a úspěchy československého sportu v tomto období (za všechny Emil Zátopek, Věra Čáslavská, fotbaloví mistři Evropy v roce 1976 aj.).

Na masová cvičení jako byla spartakiáda, si mnozí pamětníci dosud živě vzpomínají. Jaká byla jejich společenská úloha?
Společenskou úlohou spartakiád byla na jedné straně legitimizační role vládnoucího režimu skrze masovou sportovní akci, na straně druhé prezentace úspěchů (a možností) sjednocené tělovýchovy. Spartakiáda měla nahradit všesokolské slety, které byly až do roku 1948 pořádány naší nejvýznamnější sportovní organizací, zároveň se hlásila ke sportovním akcím meziválečných levicových tělocvičných spolků. První spartakiády měly značný ideologický náboj, který však postupně vyprchával. V osmdesátých letech se již jednalo spíše o masové sportovní akce bez výraznějšího propagandistického podtextu. S tím souvisí i nahlížení pamětníků na tyto akce – někteří dodnes zdůrazňují jejich propagandistický charakter, pro jiné představují spíše tehdejší možnost zacvičit si na reprezentativní sportovní akci.      

Podíváme-li se na propagační plakáty a obrazy se sportovní tematikou z 50. let, neujde nám, jak se podobají ostatním propagačním tiskovinám z této doby.
Plakáty se sportovní tematikou a jejich návrhy vycházely v padesátých letech z tradic ruského propagandistického plakátu, který se od třicátých let teoreticky opíral o zásady socialistického realizmu. V jistém smyslu se tak tyto plakáty podobají, zejména z hlediska zobrazení nové rodící se společnosti směřující k světlým zítřkům, která je symbolizována mládím, prací, dynamikou a pohybem. Zároveň řada autorů přistupovala k propagandistickým tématům osobitě, jak například Lev Haas, jehož karikatury amerických imperialistů jsou po letech i přes závažnost doby úsměvné.

Je podle vás téma výstavy aktuální i v současnosti?
Téma výstavy je podle mého názoru aktuální zejména z toho důvodu, že expozice mimo jiné ukazuje možné způsoby, kterými byl zneužíván sport pro politické účely. Tento problém je představen i v rámci podtématu vzájemného bojkotu dvojích letních olympijských her v Moskvě 1980 za strany Západu a následně v Los Angeles v roce 1984 za strany Východního bloku. Výstava tak představuje určité připomenutí toho, kam až může zajít politický boj v ryze nepolitické oblasti, kterou by sport měl být.

KAM DÁL?

Střípky z archivu: 16 let od hokejového triumfu v Naganu

Zapomenutá mistryně československého lyžařského sportu

Perličky z novin závěrem. Londýnské olympijské hry očima kreslířů

Deník mladého sportsmena odhaluje počátky sportu u nás

(dan)

Diskuse