Představení nových expozic IV. díl

19.09.2016 | Expozice s pracovním názvem „Dějiny kolem nás“ zachytí vývoj na území českých zemích od období raného středověku až po současnost. Reflektuje tradiční rozdělení dějin na období středověku, raného novověku a dějin 19. a 20. století, ovšem jednotlivé etapy nebudou od sebe oddělené, nebudou uvozeny významným historickým milníkem, ale budou v sebe navzájem plynule přecházet. Současně ale expozice bude klást otázky, narušovat zažité historické stereotypy a výklady dějin a bude se snažit návštěvníky přinutit ke kritickému pohledu na dějiny.

Fotografie. Truhla jihoevropské provenience z 12. století. Zdroj: Národní muzeum

Středověk

Expozice věnovaná starším českým dějinám je chronologicky vymezena 9. až 15. stoletím. Teritoriálně je expozice zaměřena na vývoj českého státu v jeho historických hranicích, ve vztahu k utváření společenské a politické mapy střední Evropy.

Fotografie. Fotografie. Náušnice z kolekce unikátních bohatě zdobených šperků z knížecího ženského hrobu ze Staré Kouřimi. Zdroj: Národní muzeumExpozice si klade za cíl překročit a překlenout rámec klasické periodizace českých dějin, který od sebe zbytečně a mnohdy násilně odděluje události a procesy, které umožňují jasněji pochopit, jakým způsobem se česká a moravská společnost utvářela a dále rostla. Mezi typické příklady takovýchto matoucích mezníků patří obvyklé oddělování přemyslovské a lucemburské éry datem vymření Přemyslovců (1306).

Dalším cílem je zvýraznit a popularizovat nejnovější výsledky historického a archeologického bádání o dějinách středověku, které narušuje některé zažité a doposud tradované stereotypy. Jedním z  příkladů je pohled na vývoj společnosti a utváření podoby krajiny a osídlení v českých zemích.

Zároveň je cílem expozice představit také vývoj struktury společnosti a utváření národního vědomí, které má svůj původ již ve středověku. Do tohoto konceptu patří jak formování zemského národa, tak vznik a vývoj a nacionálního cítění v moderním smyslu slova.

Raný novověk

Na středověk navazuje expoziční část Raný novověk, která zahrne období let 1500 a 1800 s dílčími přesahy oběma směry.

Fotografie. Pohřební štít Petra Voka z Rožmberka. Zdroj: Národní muzeumZ hlediska prostoru půjde o volně chápaný středoevropský region ve smyslu habsburského soustátí s akcentem na české země. Vzhledem k dynamickým proměnám, jimiž v průběhu raného novověku prochází mimo jiné i hmotná kultura, bude v této expoziční části výrazně reflektována problematika každodenního života.

Expoziční část věnovaná ranému novověku nechce nabízet návštěvníkům muzea takový obraz dějin, jaký už znají. Hlavním edukativním cílem bude záměrné problematizování zdánlivě neochvějných pravd, pevně vrostlých do české historické paměti starších generací, a souběžné nabízení několika paralelních narativů mladším generacím, nedotčeným schematizovanou prezentací dějin.

 

Druhou silně akcentovanou linií pak bude svoboda jednotlivce, která v raném novověku rezonuje v nejrůznějších a mnohdy protichůdných podobách.

Expozice bude pokračovat oddílem o proměnách raně novověké vědy (zde se počítá s vystavením dobové lékárny) a prezentace raného novověku bude ukončena tématikou války jakožto klíčového fenoménu raně novověké politiky, dokumentovaného četnými zbraněmi, ale i starými tisky (např. Theatrum Europaeum) ze sbírek Národního muzea.

Fotografie. Fotografie. Svatební pohár z mléčného skla, počátek 16. století. Zdroj: Národní muzeum

19. století

Fotografie. Svatební šaty Marie Luisy Habsbursko-Lotrinské, dcery rakouského císaře Františka I. Zdroj: Národní muzeumTzv. dlouhé 19. století (počítá se od 80. let 18. st. do první světové války) je doba postupných proměn přelomové povahy ve všech oblastech života, včetně nenápadně rostoucího amerického vzoru světa nových možností. Počátek expozice plynule navazuje na odkaz osvícenství, končí do té doby nejtragičtějším válečným konfliktem 1. sv. války. Navzdory tomu by měl návštěvník pocítit dojem sdílený několika tehdejšími generacemi: že šlo o dobu sdílené víry a naděje v obecný pokrok.

Hlavním sdělením expozice aktuální pro dnešního člověka jsou příběhy vznikání veřejného prostoru. Z dřívější stavovsky rozdělené společnosti odpadávají neprostupné příčky předurčující aktivní a pasivní politické role. Toto postupné „zalidňování“ (a tedy tvorba) veřejného prostoru v průběhu ústavních změn, liberalizace hospodářské, občanskoprávní legislativy a volebních reforem výstavně demonstrují typy postav v kostýmech zastupujících lidi různých sociálních, politických, národních, zájmových, generačních, genderových skupin, a to v průběhu celého 19. století. Expozice 19. století tak bude mít podobu veřejného korza, kde se jednotlivé skupiny obyvatel potkávají. V tomto pojetí expozice budou propojeny politické dějiny s praktickým životem běžných obyvatel.

Další expoziční dominantou tvoří prezentace vědeckého, technického a technologického pokroku. Exponáty nástrojů a produktů nebudou zobrazeny izolovaně, ale ve vazbě na předchozí stupeň svého vývoje (např. od křesadla k sirkám), v kontextu svého působení v každodenním životě (obchod, reklama, atribut sociálního statusu) a jejich reflexe (př. – vtipy a parodie na železnici, elektrická zařízení či letadla).

Fotografie. Náhrdelník se 148 diamanty, před 1910 a kolem 1925. Zdroj: Národní muzeumMnohem náročnější jsou expoziční části věnované proměnám národních identit v moderní národní vědomí. V hranicích tzv. širší vlasti vystoupí vedle sebe Češi, Němci, Moravané, Židi, Maďaři, ale také dobově podmíněné konstrukty národního vědomí – Rakušani, Slovani, teritoriální Češi (bohemismus). Cílem je relativizovat starý pojem národní obrození ve výsostné vazbě na etnické češství a rozšířit ho na ostatní koexistující skupiny procházející svými „národními obrozeními“.

Málokterý lidský produkt této doby tak vlivně spoluutvářel a současně dokumentoval společenské proměny jako periodický tisk. Lze dokonce říci, že od šedesátých let 19. století se organizace života jednotlivce a té či oné skupiny stále víc přizpůsobovala tomu, co se lidé, jako pravidelní čtenáři (a „diváci“ – ilustrace, fotografie) novin a časopisů, dozvídali o světě. A jaké vzorce chování a jednání si podle toho tvořili. Proto část „život podle novin“ završí expoziční celek rozpornou atmosférou Fin de siècle. Kombinací výňatků z tisku, uměleckých děl, trojrozměrných předmětů užitkové povahy vznikne „finále“ setkání modernistických ideálů 19. století s realitou.

20. století

Olympijský řád Ludvíka Daňka - v roce 1998 udělil Mezinárodní olympijský výbor Ludvíku Daňkovi, vítězi v hodu diskem na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972, za mimořádné zásluhy o rozvoj sportu a olympismu. Zdroj: Národní muzeumSmyslem expoziční části věnované dějinám 20. a 21. století je ukázat proměnu privátní sféry a občanské společnosti v závislosti na všeobecném politickém, hospodářském, kulturním a společenském vývoji. Důležitým rysem celé části expozice bude snaha ukázat proměnu organizace a kontrolu privátního života, jimiž moderní společnost byla postupně svazována. Na jednu stranu dochází k růstu svobody občana, rozvoji občanských práv, k rozvoji kulturních, politických, ekonomických, volnočasových a společenských aktivit, rozšiřuje se veřejný prostor, na straně druhé občan je pod stále větším dozorem státu v souvislosti s aktuálními politickými, společenskými nebo ekonomickými poměry.

Středobodem expozice bude privátní prostor – symbolická obytná jednotka (byt, z něj je možné si vybrat např. kuchyni či obývací pokoj). Základní vybavení prostoru bude vycházet z dispozic konce 19. století. Do určité míry bude reflektovat tradiční místo rodiny ve společnosti. Role rodiny se v průběhu 20. a 21. století měnila, měnila se i základní podoba bytu, což v rámci základní expozice bude nastíněno vkládáním novějších prvků vybavení bytu do původního celku.

Každé vložení bude nástupem do vedlejších prostorů expozice, které budou představovat jednotlivé historické etapy. Zde budou zachyceny jednotlivé fenomény (stát, politické přesvědčení, církev, ekonomika, národní identita, společenské konvence a tradice, kulturu, sport a další), které ovlivňují na život jednotlivce.

Fotografie. Standarta prezidenta republiky z roku 1920. Zdroj: Národní muzeum

Top předmět expozice

Nepřehlédnutelným předmětem této expozice bude ceremoniální arcibiskupský kočár. Toto umělecké dílo na kolech bylo vytvořeno mezi lety 1770 – 1780 nejspíše ve franko-flámské oblasti.

Jeho majitelem byl nejspíše Vilém Florentin kníže ze Salm-Salmu (1745 – 1810), arcibiskup pražský. Tato historická osobnost se do dějiny Prahy zapsala dvěma významnými počiny - stavbou Salmovského paláce na Hradčanském náměstí a zachráněním stříbrného náhrobku sv. Jana Nepomuckého v katedrále sv. Víta před kontribucí. Aby toto umělecké dílo nebylo zabaveno a roztaveno jako válečná daň, zaplatil Florentin ze Salm-Salmu 50 tisíc zlatých na jeho záchranu. Během svého života se věnoval i dalším dobročinným aktivitám a mezi lidmi byl velmi oblíben.

Kočár se do Národního muzea dostal nejspíše mezi světovými válkami přímo z arcibiskupství, dle svědectví nedochované fotografie s přípiskem z roku 1920.


 

Kam dál?

Představení nových expozic III. díl

Představení nových expozic II. díl

Představení nových expozic I.díl

(EK)

Historie