Muzeum 3000 | Novosvětská zpět v Novém světě

Novosvětská zpět v Novém světě

30.10.2014 | U příležitosti 25. výročí Sametové revoluce se symfonie č. 9 e moll, op. 95 „Z nového světa“ skladatele Antonína Dvořáka vrací na místo svého vzniku – do New Yorku. Originální rukopis partitury, který je dnes přísně střeženým sbírkovým předmětem českého Národního muzea, bude od 17 do 21. listopadu 2014 slavnostně vystaven v České národní budově na Manhattanu. Partitura, která vznikla na americké půdě, neopustila od návratu Dvořáka zpět do vlasti území českého státu.

Novosvětská zpět v novém světě

Dvě významné české kulturní instituce Národní muzeum a Česká filharmonie spojily své síly, aby symbolicky vrátily Novosvětskou na místo jejího vzniku. Originální rukopis veze do Spojených států oficiální delegace České republiky, vedená předsedou poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem a ministrem kultury Danielem Hermanem.

U příležitosti 25. výročí Sametové revoluce se symfonie v listopadu tohoto roku vrací na místo svého vzniku – do New Yorku.

Vystavení jejího originálního rukopisu společně s koncertním turné České filharmonie můžeme považovat za symbolické gesto díků Novému světu, který Antonína Dvořáka ke vzniku této jedinečné symfonie inspiroval.

Novosvětskou symfonii zkomponoval světoznámý český skladatel Antonín Dvořák v průběhu ledna až května roku 1893 v americkém New Yorku. Antonín Dvořák zde působil na Národní konzervatoři po dobu dvou a půl let. Novosvětská symfonie byla jeho prvním dílem, které celé vzniklo na americké půdě. Měla ihned obrovský úspěch a dodnes patří mezi nejhranější díla na světě. Její krása, melodika i temperament jsou tak podmanivé, že je zná celý svět.

Antonín Dvořák s rodinou v New Yorku (zdroj: Národní muzeum)

Symfonie sestává standardně ze čtyř vět – 1. Adagio. Allegro molto, 2. Largo, 3. Scherzo. Molto vivace, 4. Allegro con fuoco. Strhující rytmus, nevšední melodika, temperament, vyváženost obsahu a formy, časté reminiscence na témata z předchozích vět – to vše charakterizuje toto nevšední dílo. Každá z jednotlivých vět je výjimečná. Mnozí spatřují v Novosvětské symfonii řadu vlivů Ameriky – kvapné tempo života v New Yorku, rozlehlost americké krajiny, stesk po domově, indiánské a černošské písně.

Rukopis symfonie si Dvořák odvezl s sebou při návratu z Ameriky zpět do Čech. Po jeho smrti se rukopis dostal do vlastnictví jeho dědiců a od nich byl roku 1980 zakoupen pro Národní muzeum. Uložen je nyní v Českém muzeu hudby, které se nalézá v Praze a je jedním z objektů Národního muzea. Národní muzeum spravuje v Praze mimo jiné i Muzeum Antonína Dvořáka, jehož celá expozice je věnována právě tomuto slavnému skladateli.

Symfonie „Z Nového světa“ patří mezi nejvýznamnější sbírkové předměty Národního muzea.

New York na přelomu 19. a 20. století (zdroj: Národní muzeum)

Vystavuje se velmi zřídka, naposledy byla na veřejnosti k vidění na velké výstavě věnované Antonínu Dvořákovi v roce 2011. Po zbytek času je uložena v trezoru za přísně sledovaných klimatických podmínek.

U příležitosti 25. výročí Sametové revoluce zazní na místě světové premiéry v jedné z nejslavnějších koncertních síní světa v Carnegie Hall tóny Novosvětské symfonie v podání České filharmonie pod vedením Jiřího Bělohlávka, který při této příležitosti převezme prestižní Cenu Antonína Dvořáka. Jedná se o mimořádné ocenění za propagaci české hudby, udělovanou festivalem Dvořákova Praha. Turné 11 koncertů České filharmonie proběhne od 2. do 19. listopadu 2014 nejen v NYC ale také v hlavním městě Washington D.C.