Muzeum Antonína Dvořáka obnoví sochy hrajících si dětí

3. 10. 2013 | V Národním muzeu – Muzeu Antonína Dvořáka probíhá restaurování pískovcových soch umístěných na střechách. Mezi nimi jsou i rozkošné sochy hrajících si dětí – putti.

Jedno ze dvou sousoší hrajících si dětí na střeše Národního muzea –- Muzea Antonína Dvořáka

Vila Amerika nebo též Michnův letohrádek představuje jednu z prvních ukázek barokní architektury v Praze, kterou realizoval věhlasný stavitel Kilián Ignác Dietzenhofer.  Již od roku 1932 se zde nalézá Muzeum Antonína Dvořáka, dnes jeden z objektů Národního muzea.

V září tohoto roku začalo restaurování soch umístěných na střechách objektu. Jedná se o dvě alegorická pískovcová sousoší putti (hrajících si dětí) s rostlinnými motivy, která jsou osazena na střeše muzea na koncích krátkých, profilovaných bočních balustrád vikýře směrem do ulice. Směrem do zadní zahrady je osazena dvojice pískovcových profilovaných váz s měděnými kyticemi. Před uliční fasádou vily, vpravo a vlevo stojí dva přízemní domky s trojdílným průčelím, přiléhající kratší stranou k ulici, na jejichž atice jsou osazeny tři pískovcové piniové šišky - jedna piniová šiška na jižním pavilonu a dvě piniové šišky oboustranně na severním pavilonu.

Viditelné poškození na hlavě sochy - stav před restaurováním (foto: Vojtěch Míča)Sochy jsou zhotoveny z jemnozrnného, světlého, okrově zbarveného pískovce. Byly naposledy restaurovány roku 1996. Vzhledem k tomu, že byly během dřívějších restaurátorských zásahů i doplňovány, bylo nutné udělat revizi jak původních, tak doplňkových materiálů.

Celkově budou trvat restaurátorské práce jen měsíc a půl, také díky tomu, že všechny práce se provádějí z lešení přímo na střeše muzea. To proces zrychluje, neboť odpadá náročný transfer soch do ateliéru restaurátora.

Proč restaurovat kamenné sochy?

Jak vysvětluje akademický sochař Vojtěch Míča, který sochy v Muzeu Antonína Dvořáka restauruje: „pískovec má životnost zhruba 250 až 300 let, a během této doby je třeba o něj správně pečovat, zejména vhodnými restaurátorskými zásahy. Po uplynutí této doby je vždy nutné přemýšlet, jak se sochou dál naložit,“. Jednou z možností je, když socha začne takzvaně dosluhovat, vytvořit její kopii a tu umístit na původní místo (jako se to děje například se sousoším Géniů z průčelí Historické budovy Národního muzea), s tím, že původní socha se umístí do depozitáře.

FOTOGALERIE

gallery

Po dokončení restaurátorských prací v polovině října tohoto roku se mohou návštěvníci Národního muzea – Muzeu Antonína Dvořáka těšit na obnovené sousoší hrajících si dětí.


Článek byl připraven ve spolupráci s akademickým sochařem Vojtěchem Míčou.

 

KAM DÁL?

Přípravy restaurování výzdoby muzea trvaly několik let

Do Náprstkova muzea dorazilo 2000 let staré božstvo!

Oblíbený mamut prochází zeštíhlovací procedurou!

(dan)