05.11.2014 | "A tehdy mě jako dítě napadlo, že existuje ještě jiný svět, něco hrozivého, ale nerozuměla jsem tomu". Tak začíná jedna ze vzpomínek, vykreslující životní osudy českých Němců, kteří museli po skončení druhé světové války nedobrovolně opustit své domovy a zvyknout si na život v sousedním Rakousku.
Na výstavě Pomalu začalo být zase dobře. Vyhnanci vyprávějí o nuceném odchodu, příchodu a životě v nové domovině, která se od 6. listopadu 2014 otevírá v Národním muzeu – Národním památníku na Vítkově, zazní desítky vzpomínek. Vyprávějí je čeští Němci odsunutí po 2. světové válce do Rakouska, které se mělo stát jejich druhým domovem. Výstava vykresluje nejen příběh jejich života války a odsun, ale i nelehké začátky v poválečném Rakousku, které nově příchozí nevítalo příliš vstřícně. Připravilo ji Centrum pro výzkum migrace v St. Pöltenu spolu s Dolnorakouským zemským archivem.
Je také první výstavou cyklu, který vypráví příběh českých dějin viděný z různých úhlů pohledu, a doplňuje stálou expozici v Národním památníku na Vítkově s názvem "Křižovatky české a československé státnosti". Cyklus výstav bude blíže reflektovat národnostní otázku, sociální hospodářské a kulturní dějiny, stejně jako různorodé pohledy na národní dějiny 20. století. "Rozhodli jsme se výstavu ozvláštnit a doplnit ji o témata, která zatím v expozici nejsou tolik reflektována. Doufáme, že cyklus povede návštěvníky k zamyšlení nad komplikovaností dějin 20. století ve střední Evropě," říká ředitel Historického muzea Národního muzea Marek Junek a dodává: "další výstavy z tohoto cyklu se zaměří na problematiku česko-maďarských vztahů po roce 1918 a Trianonskou dohodu, na česko-polské vztahy po 1. světové válce a situaci na Těšínsku. Cyklus ukončí výstava o Slovenské republice v letech 1939-1945, která se bude zabývat zejména tím, jakým způsobem se vznik Slovenského štátu promítl do česko-slovenských vztahů".
Výstava Pomalu začalo být zase dobře. Vyhnanci vyprávějí o nuceném odchodu, příchodu a životě v nové domovině je založena na 30 rozhovorech s pamětníky, které byly pořízeny v letech 2012 - 2013.
"A tehdy mě jako dítě napadlo, že existuje ještě jiný svět, něco hrozivého, ale nerozuměla jsem tomu. Moje matka mi tehdy dala do kapsy od zástěry pytlíky, které mi vždy naplnila kousky chleba. Vzala mě s sebou na noční službu k tankovým zátarasům a řekla prostě, že tam můžu být, že dítěti je u matky vždycky nejlíp a tak. Ve skutečnosti mi ale doma pošeptala, nikomu ani muk, ale jestli mi chceš udělat radost, půjdeš si hrát tam k těm mužům vzadu v těch hadrech, k těm, co tak tvrdě hází lopatou, a upustíš pro ně vždycky kousek toho chleba z kapsy. A to byli, dneska už to samozřejmě vím, vím to už dávno (smích?), to byli samozřejmě Židé z koncentračního tábora a další, kteří byli v koncentráku. To nebyl velký tábor, to byla škola..“ (Vzpomínka paní Helgy Gritsch na setkání s židovskými nuceně nasazenými dělníky)
Audionahrávky pamětníků najdou návštěvníci Národního památníku na Vítkově přímo ve výstavě.
Životní osudy pamětníků jsou zde popsány v časovém rozmezí konce 30. let až do současnosti a ukazují na vývoj, který prodělali jak jednotlivci, jichž se odsun dotkl, tak také pohled na odsun jako takový v rámci české i rakouské společnosti. Autor výstavy, Niklas Perzi z Centra pro výzkum migrace v St. Pöltenu, považuje tuto výstavu za za další krok, jak integrovat příběh českých Němců do dějin Českého státu: "Jednalo se o 400 000 československých Němců, kteří byli odsunuti do Rakouska. Z nich tam zůstalo jen 110 000, ostatní byli odsunuti do Německa. Což je neznámá věc nejen v České republice, ale i v Rakousku. Tato událost se nazývá takzvaný druhý odsun. Začala v roce 1946, kdy byli nejprve tito lidé sehnáni do sběrných táborů a pak byli transportováni do západního Německa. I pro Rakousko je to téma citlivé a v posledních šedesáti, sedmdesáti letech se o něm v Rakousku příliš nemluvilo," uzavírá Niklas Perzi.
Výstavu mohou návštěvníci Národním památníku na Vítkově zhlédnout do 4. ledna 2015.
KAM DÁL?
Propagandistické plakáty rozšíří sbírky Národního muzea
Palackého mozek zůstává ukrytý v Národním muzeu
(dan)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!