14.02.2013 | Masopustní masky z Hlinecka ožívají rok co rok na vesnických obchůzkách v období mezi Třemi králi a Popeleční středou.Tradice těchto obchůzek sahá až do 19. století. Jejich jedinečnost je také důvodem, proč si našly svoji cestu na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO a do Národního muzea.
Dva slamění a kominík začerňující tváře pro štěstí
Dva typy hlineckých masopustních masek se nacházejí i v expozici České lidové kultury Národopisného muzea - Musaionu v Praze. Jak se sem masky dostaly? V devadesátých letech se Národní muzeum obrátilo na kolegy z hlineckého regionu se žádostí o zprostředkování masopustních masek z Hlinecka pro sbírky Národního muzea.
Jak říká Ilona Vojancová ze Souboru lidových staveb Vysočina: "Zájem kolegů z Národního muzea nás velmi potěšil a rozjeli jsme se do vesnic Vortová a Studnice u Hlinska, kde je dosud tato tradice živá a snažili jsme se pro tento záměr získat lidi, kteří jednak masky vlastní a jednak je umí vyrobit. Především ve Vortové jsme našli pochopení. A dnes jsou lidé z hlineckých vesnic pyšní na to, že jejich masky jsou součástí sbírek a expozice Národního muzea v Praze a posílají tam i návštěvníky."
Masky slaměný a žid v expozici České lidové kultury
Tradiční masopustní masky na Hlinecku se dělí do dvou skupin: na Červenou (též Pěknou) maškaru, za kterou se tradičně převlékají svobodní mládenci, a na Černou (též Šerednou) maškaru, která patří mužům ženatým.
K červené maškaře patří masky strakatého (laufra), ženušky a čtveřice tanečníků – turků. Černou maškaru tvoří postavy rasa s kobylou, židů, kominíků a slaměných. V některých vesnicích se ještě objevuje medvědář s medvěděm.
Průvod vede strakatý se ženuškou a obcházejí celou vesnici podle předem daného pořadí. U každého domu popřejí štěstí, zdraví a nechají zahrát hospodáři písničky podle jeho přání. Čtveřice Turků zatančí před každým obydlím "kolečko". Podle tradice musí při tanci vysoko skákat, aby vyrostl len a vysoké obilí. Zástupci černé maškary dotírají na přihlížející a tropí s nimi různé rozvernosti.
Většina obyvatel připraví tradiční pohoštění (alkohol a koblihy, dnes často i chlebíčky), peněžitou odměnu a aktivně se celého masopustního dění zúčastňuje. Obchůzka je ukončena obřadem porážení masky kobyly. Večer se koná taneční zábava.
Masopustem se nazývá období, které začíná po svátku Tří králů (6. ledna) a končí v úterý, jež předchází Popeleční středě, tedy šest týdnů před Velikonocemi. Období masopustu bylo v minulosti obdobím zabíjaček, sousedských zábav, besed a také svateb. Končilo veselou a často rozpustilou obchůzkou průvodu maskovaných postav.
Díky ochotě hlineckých dnes mohou návštěvníci Národního muzea najít v expozici Česká lidová kultura masopustní masky právě z vesnice Vortová na Hlinecku. Představují slaměného a žida, dvě tradiční postavy, které se s menšími obměnami vyskytují ve všech hlineckých masopustních obchůzkách.
Detail masopustní masky slaměného
Úkolem slaměného je válet se s přihlížejícími, především se ženami, aby se na ně přenesla plodivá síla slámy (která je symbolem plodnosti) a země. Ze sukně slaměného dodnes hospodyně trhají stébla slámy, která potom dávají do posady, aby se jim vyvedly housata nebo kuřata. Ilona Vojancová dodává: "Slaměný je maska, která je pro svého nositele poměrně nepohodlná, takže se muži ve vesnici často dohadují, kdo za něj bude letos chodit."
Maska žida z vesnice Vortová
Pro pobavení prodává například léky na mužskou potenci nebo různé žertovné předměty. Dalšími nezbytnými doplňky žida jsou velká dřevěná břitva, kterou přihlížející holí, velkým hřebenem je češe a voní nejrůznějšími voňavkami. Jeho zákazníci mu za tyto služby samozřejmě musí zaplatit.
Hlavní rekvizitou žida je ale hůl ježovice, na kterou se ještě v první polovině 20. století připevňovala kůže z ježka. Dnes její konec připomíná „bambuli“ obalenou látkou, vycpanou vatou nebo měkkým materiálem a stejně jako v minulosti je i dnes srozumitelným falickým symbolem.
Maska žida z Blatné chce vyšetřit přihlížející ženu
Více fotografií z hlineckých masopustních obchůzek naleznete ve fotogalerii. Navštivte expozici České lidové kultury v Národopisném muzeu - Musaionu a seznamte se slaměným, židem a dalšími zábavnými lidovými zvyky!
FOTOGALERIE:
KAM DÁL?
V Kinského zahradách najdete pozůstatky valašské vesnice
Nominována na Cenu Milady Paulové
(dan)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!