Letošní ZOH? Kontroverznější než roku 1936 být nemohou

06.02.2014 | Psal se 6. únor roku 1936, když se v nově postaveném olympijském stadionu v německém Garmisch-Partenkirchen zahajovaly teprve IV. zimní olympijské hry. Z popisu zahájení her za účasti vrcholných představitelů hitlerovského Německa, včetně zdravic pravicí, dnes čtenáře zamrazí.

Při příležitosti konání XXII. zimních olympijských her v Soči připravilo Národní muzeum malou výstavku ze svých sportovních sbírek. Od 7. února 2014 ji mohou návštěvníci spatřit ve foyer Českého muzea hudby. Najdou zde krom jiného i stuhu z olympiády pořádané nacistickým Německem v Garmisch-Partenkirchenu roku 1936.

V pozůstalosti vynikající lyžařky Růženy Beinhauerové, která se ZOH v roce 1936 zúčastnila a vybojovala v alpské kombinaci žen 22. místo, najdeme i výstřižky z dobového česky psaného tisku. Dnes je čteme se zatajeným dechem.

"Zimní Olympiada byla dnes zahájena říšským vůdcem Adolfem Hitlerem za velké sněhové vánice, v jejímž bílém chumelení mizely nejbližší horské vrcholky. Tribuna lyžařského stadia, obležená v širokém půlkruhu proti úpatí Gudibergu a mohoucí podle výpočtů pořadatelstva pojmouti téměř 100.000 diváků, byla hustě zaplněna.

Na balkoně olympijského domu bylo vidět uniformy vojenských stráží, mezi nimiž se ve žlutém stejnokroji otáčel malý hovorný Goebbels; v druhé části balkonu stál početný sbor diplomatů s dámami. Když se mezi nimi uprostřed objevila sevřená tvář Adolfa Hitlera nad hnědým pláštěm, všechny tribuny zahřměly voláním heil se vztaženými pažemi. (...)

Řecko, Australie, Belgie, Bulharsko zdravily hlavní tribunu zdviženými pravicemi,

Estonsko, Finsko byly první země, které se spokojily skloněným praporem a svými obvyklými pozdravy, za nimi však v pružném kroku pochodovala Francie, jejíž asi 70členná delegace demonstrativně zdravila tribunu Hitlerovu zdviženými pravicemi. Když se objevili v bráně, hned se tribuna rozbouřila pozdravným voláním. Němci na tribunách na místech okázale vstávali, provolávali slávu a zvedali ruce v okázalém vítání Francouzů. A bouře pozdravů se nesla postupně podél všech tribun."

Jaký byl osud lyžařky Růženy Beinhauerové? Už před 2. světovou válkou patřila k naší lyžařské špičce a i ve 40. letech se jí na světových závodištích. O jejích osudech se dozvíte více na portálu Muzeum 3000 v průběhu zimních olympijských her v Soči.

Co ještě je k vidění na drobné výstavce k příležitosti konání XXII. zimních olympijských her v Soči? Pro návštěvníky zde budou k vidění exponáty, které představí zimní olympiády od 20. let 20. století po současnost. Uvidíte zde např. program II. ZOH ve Svatém Mořici (1928), šaty krasobruslařky Áji Vrzáňové, která v r. 1948 ve Sv. Mořici získala páté místo, bronzovou medaili krasobruslařky Hany Maškové z Grenoblu (1968), kožich a ušanku, které na sobě měli českoslovenští sportovci při slavnostním zahájení olympiády v Sarajevu (1984), maskota zlatých hokejistů z Nagana (1998), olympijské pochodně z Vancouveru (2010) a Turína (2006), startovní číslo Kateřiny Neumannové z Turína a mnoho dalších zajímavostí z muzejních sbírek. Součástí výstavy budou návrhy poštovních známek z Poštovního muzea s olympijskou tematikou.

KAM DÁL?

Profesionálové se v roce 1948 olympiády účastnit nesměli! Jen amatéři.

Sledujte s námi odjezd československé výpravy na XIV. letní olympiádu v Londýně!

Zahajovací ceremoniál OH v Londýně 1948 ovládla místo mlhy rekordní vedra!

Perličky z novin závěrem. Londýnské olympijské hry očima kreslířů!

(dan)

Diskuse