16.04.2014 | Připravte si s námi podle fotoreceptů jednoduchá a chutná zapomenutá jídla, na kterých si naši předci o Velikonocích s oblibou pochutnávali. Uvařte si zelenou polévku z jarních bylinek a sladkou nebo slanou pučálku.
Znáte pučálku nebo zelenou polévku z jarních bylinek? Tato méně známá velikonoční (i jarní) jídla se už z našich jídelníčků skoro vytratila. Pojďme se podívat, jak na ně.
Na Zelený čtvrtek bylo zvykem jíst něco zeleného, aby člověka nebolelo v krku a nemoci se mu vyhýbaly obloukem. Nejčastěji to byl salát z mladých kopřiv spařených horkou vodou. Také se vařila zelená polévka z jarních bylinek. K její přípravě hospodyně používaly vopych (libeček), popenec, řebříček, ale také fialkové nebo jahodové listí. Do polévky se mohly přidat i mladé kopřivy nebo popenec. Zelená polévka se vařila po celé velikonoční období, "dokud rostlo zelené".
Na zelenou polévku budeme potřebovat: hrst špenátu nebo mladých kopřiv, hrst šťovíku, hrst polníčku nebo salátových listů, hrst jahodového a fialkového listí, hrst bršlice kozí nohy, lžíci popence, zelené petrželky, pažitky, libečku nebo bazalky, 5 dkg másla, lžíci mouky, trochu soli, vodu, případně vejce na zahuštění.
Podívejte se na fotorecept na zelenou polévku:
Pučálka bývala dříve jídlem i pochoutkou a je škoda, že se na ni dnes trochu zapomnělo. Její příprava přitom není složitá ani náročná na suroviny, a proto ji určitě vyzkoušejte. Bývala spojená s půstem. Pro řadu lidí, včetně Pražanů, to ale byla jarní pochoutka pražená přímo na ulici, kde ji v kournoutech prodávaly takzvané "pučálnice".
Na pučálku budeme potřebovat: hrách, lžíci sádla nebo másla a podle chuti sůl a pepř. Pokud chcete pučálku upravit nasladko připravte si med, rozinky a křížaly.
Podívejte se na fotorecept na pučálku:
K hlavním druhům obřadního pečiva v Čechách patří dodnes mazance poznačené křížkem. Mazanec se dělá z kynutého těsta s velkým množstvím tuku a vajec, s rozinkami a mandlemi. Dalším oblíbeným pečivem je beránek z piškotového či litého těsta, pečený v kameninové nebo železné formě. Někdy se polévá čokoládovou, nebo citrónovou bílou polevou. Beránek (symbolizující beránka božího – Krista) ozdobený červenou nebo zelenou mašličkou se spolu s mazancem dává na stůl prostřený svátečním ubrusem s jarními a velikonočními motivy.
V některých regionech se dodnes pečou různé drobné tvary pečiva z kynutého těsta, převážně tvary ptáčků, miminek, hnízd i s vajíčky. V některý ze tří dnů svátků se v mnohých domácnostech v Čechách peče velikonoční nádivka, dříve zvaná hlavnička. Na její přípravu se používá vepřové a uzené maso, vejce, rohlíky, mladé kopřivy a jiné mladé bylinky. Nádivka se upeče v troubě a podává se teplá i studená.
A co dáte na velikonoční tabuli vy? Pochlubte se v diskuzi pod článkem.
Článek byl vytvořen ve spolupráci s Danuší Sedlákovou z Národního muzea – Národopisného muzea. Fotografie k článku poskytly: Hana Daňková, Kateřina Perglová, Petra Belaňová.
KAM DÁL?
Bolí vás v krku? Spolkněte posvěcenou kočičku
Na výstavě Venkov uvidíte fascinující obrazy minulosti
Fabergého vejce je již přes sto let symbolem luxusu | Muzeum 3000
(dan)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
