01.05.2012 | Celý duben měli čtenáři zpravodajského portálu Muzeum 3000 na to, aby vyjádřili svůj názor v anketě, která se týká skenování obsahu tzv. Jirušových beden. Proti jejich skenování se nakonec vyslovila většina hlasujících. Národní muzeum bude v pátrání pokračovat neinvazivními metodami. Ke slovu tak přijde detailní archivní bádání. S jeho prvními výsledky seznámíme veřejnost již 10. května.
V unikátní anketě, která byla uzavřena 30. dubna, vyjádřilo názor více než 3000 osob. Skenování obsahu beden podporovalo 47 procent hlasujících, proti bylo 53 procent.
Ještě před několika týdny přitom mezi čtenáři, kteří odpověděli v anketě, převládali lidé, kteří by rádi znali obsah Jirušových schránek. V posledních dnech ale jejich počet stagnoval.
Naopak výrazně narůstal počet těch, kteří si přáli, aby podivné schránky vyjevily svá tajemství až v roce 2101. Tedy přesně tak, jak si v závěti přeje šlechtic Bohuslav Jiruš, který zvláštní dobové svědectví odkázal Národnímu muzeu.
Diskuze byla emotivní
Diskuze, která se rozpoutala pod článkem o Jirušově testamentu, byla velmi bouřlivá a emotivní. Zatímco někteří diskutující obhajovali skenování beden možnostmi nálezů neznámých léků a předmětů, nebo prostě jen připomínkou obyčejné lidské zvídavosti, jiní chtěli za všech okolností dodržet přání Jiruše. Vylučovali proto použití technických prostředků (skenerů), které měly nahradit fyzické otevření schránek.
"Nejsem sice právník, ale domnívám se, že tím, že MUDr. Jiruš zakázal otevření beden, nezamýšlel, aby se před uvedeným datem neotevřely, ale aby se nikdo s obsahem neseznámil do doby, kterou stanovil v závěti," uvedl mimo jiné čtenář Miroslav.
Stejný postoj zastává i hlasující Edward: "Tyto dvě zmíněné bedny patří generaci v roce 2101! Ne naší generaci! Otevřít je dříve by byla krádež!"
Řada čtenářů ale měla na skenování Jirušových beden zcela odlišný názor:
"Člověk je tvor zvídavý, a pokud by v nich byl lék na určitou nemoc, je to pro lidstvo důležité. A proto jsem pro zrentgenování," napsala čtenářka Helena. (redakčně upraveno)
"Aj ja som bol spočiatku za zachovanie priania v závete - neotvárať,... so všetkými morálnymi i etickými zásadami, to je jasné. ALE CO KDYŽ...! ...asi ide o vyšší princíp, ale "v dobrej viere". Tu nejde o to, zámerne niečo ziskuchtivo zničiť," napsal čtenář s nickem Peko. (redakčně upraveno)
Za názory hlasujících děkujeme
Odborníci Národního muzea včetně týmu, který pečuje o pozůstalost po Jirušovi, si názoru čtenářů portálu Muzeum 3000 velmi váží. Obsah beden proto zůstane ukryt i před paprsky moderních skenovacích přístrojů.
Pro všechny hlasující, které zajímá obsah pozůstalosti po Jirušovi, však máme poměrně pozitivní zprávu.
Velký zájem veřejnosti o Jirušovy bedny podnítil Národní muzeum k sestavení speciálního výzkumného týmu, který začal pečlivý archivní a historický výzkum s cílem zjistit více o obsahu tajemných schránek.
Bude-li nám přát štěstí, podaří se pracovníkům Národního muzea neinvazivními metodami poodkrýt roušku tajemství Jirušových beden. S prvními výsledky našeho bádání bude veřejnost seznámena už 10. května.
Co jsou Jirušovy bedny
Jde o dvojici schránek o rozměrech přibližně 1,2 m (šířka) x 0,8 m (výška) x 0,69 m (hloubka). Hmotnost každé z beden činí zhruba 300 - 400 kilogramů.
Povrch beden kryje ze všech stran masivní dřevěná deska široká asi dva centimetry. Vnitřek je vyložen zinkovým plechem. V depozitářích Národního muzea jsou uloženy od roku 1901, tedy více než jedno staletí. Podle Jirušovy závěti nebudou bedny fyzicky otevřeny dříve než za několik desítek let, tedy 16. listopadu roku 2101.
(adr)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!