Co ukrývají tajuplné bedny? Otevřou se až v roce 2101

02.04.2012 | V depozitářích Národního muzea jsou více než sto let uloženy dřevěné bedny s tajuplným obsahem. Jde o památky po šlechtici Bohuslavu Jirušovi, které bude možné otevřít až v roce 2101.

Bohuslav, který byl synem slavného lékaře, to tak stanovil v závěti.

Každá ze dvou beden o rozměrech přibližně 1,2 m (šířka) x 0,8 m (výška) x 0,69 m (hloubka) a s hmotností mezi 300 - 400 kg, je opatřena mosazným štítkem. Jejich povrch kryje ze všech stran masivní dřevěná deska široká asi 2 centimetry. Vnitřek je vyložen zinkovým plechem.

Víko bedny přidržuje dvanáct hřebů, každý o délce asi 20ti centimetrů. Většinu z nich chrání originální vosková pečeť z roku 1901 - známka toho, že schránky dosud nikdo neotevíral.

Co přesně je v bednách? To mohou historici odhadovat jen podle dochované Jirušovy závěti.

"Veškeré předměty nalézající se v mém bytu neb v ústavu farmakologickém, pokud jsou můj majetek, mimo bibliotheky, nábytku, zcela chatrných šatů a prádla špatného... ... musí se uložiti do beden zinkovým plechem vyložených. Předměty zasypou se naftalinem a bedny se pak vzduchotěsně zaletují," přál si Jiruš v testamentu, který byl do písmene po jeho smrti dodržen.

Není proto vyloučeno, že bedny obsahují biologické vzorky, sklo a další křehké materiály včetně historicky cenných předmětů.

Mnoho lidí si dnes klade otázku, proč vlastně Bohuslav Jiruš chtěl tak dlouho tajit obsah beden. Existují domněnky, podle kterých je v nich ukryt recept dlouhověkosti, nebo návody k výrobě zázračných léků. Jiní se domnívají, že by v bednách mohly být uloženy nebezpečné biologické mateirály, nebo dokonce silné jedy a smrtící bakterie.

Vedoucí Oddělení zámeckých knih Petr Mašek je k obsahu beden ale skeptičtější. Domnívá se, že by v nich mohl být ukryt běžný mobiliář tehdejšího bytu.

"Soudím, že za 200 let od uložení předmětů půjde o poměrně zajímavou sbírku," uvedl Mašek.

Bedny nebudou otevřeny dříve než za několik desítek let. Závěť Bohuslava Jiruše, tedy otevřít schránky až 16. listopadu roku 2101, Národní muzeum dodrží. Díky moderním technologiím ale mají zdejší odborníci možnost alespoň částečně nahlédnout do jejich obsahu. Díky anketě o tom mohou spolurozhodnout i naši čtenáři.

Národní muzeum má dodnes řadu dárců. Stejně jako v minulosti

Odkazy cenných sbírek v podobném rozsahu, v jakém je Národnímu muzeu věnoval Jiruš, nebyly ničím ojedinělým.

"Muzeum bylo symbolem ústřední národní instituce. Platí to i pro 20. století," uvedl Pavel Muchka, vedoucí Oddělení knižní kultury.

Bohuslav šlechtic Jiruš zastával v rámci Společnosti Národního muzea, tehdejšího vlastníka sbírek, vysokou funkci. Za prezidenta Jana Nepomuka Harracha (1828-1909) byl krátce jednatelem Společnosti.

"Právě Jan Nepomuk Harrach, majitel jilemnického panství - mj. to byl právě on, který do Čech přivezl lyže, patřil k největším mecenášům Národního muzea druhé poloviny 19. století. Pokud byla instituce v krizi, tak hradil vše ze svého. Tehdy dokonce účetnictví Národního muzea dělala vrchnostenská kancelář v Jilemnici. Pak zde byla velká skupina drobných dárců. Významný byl například i Josef Hlávka," dodal Muchka s tím, že Knihovna NM dnes dostává až 2/3 sbírek darem, a jedná se o sbírky "skutečně velké hodnoty."

()

Diskuse