Proč nedodržet přání druhého?
Omlouvám se, ale vůbec nechápu tuto diskuzi a toto hlasování, když je to vše tak jednoduché, jasné a etické.
Někdo si přál, aby se věci dostaly na světlo světa k určitému datu. Ctěme toto přání a dodržme je. Otevít nebo neotevřít, to je jasné, neotevřít. Ale pak nás napadne čertovská myšlenka, neotevřeme, ale nahlédnme. Znovu opakuji, někdo si přál, aby se to zveřejnilo až k určenému datu.
Představme si, že vám někdo dopis neotevře, ale přes světlo, či za pomoci jiných pomůcek si jej přečte. Tajemství bude prolomeno a přání bude porušeno. To už máme tak zkorumpovanou mysl a nejsme schopni uvažovat zcela přímo a v duchu etiky? Trochu mne překvapují profesionální muzejníci, když pustí tuto diskuzi. Není jiné cesty, než se chovat slušně a podle zásad etiky.
Tedy hlasuji podle svého nejlepšího svědomí - neotvírat, nenahlížet a dodržet přání zůstavitele. To je nejenom naše povinnost, ale i projev naší kulturní a etické vyspělosti.
Zamyslete se.