01.08.2013 | Antonín Frič, významný český přírodovědec, geolog a paleontolog, působil v Národním muzeu na přelomu 19. a 20. století. Stal se jeho ředitelem a zasloužil se i o získání proslulé sbírky Joachima Barranda pro paleontologické oddělení Národního muzea.
Antonín Frič se narodil 30. července 1832 v Praze a zemřel 15. listopadu 1913 tamtéž. Jeho život byl úzce svázán s Národním muzeem, do kterého nastoupil ve svých 22 letech roku 1854, kdy převzal správu zoologického oddělení. Během svého téměř šedesátiletého působení proměnil toto oddělení ve vědecké pracoviště. Z početných cest do zahraničí přivážel množství materiálu. Díky dobrému finančnímu rodinnému zázemí se mu dařilo získávat pro muzeum neobvyklé exponáty.
Roku 1860 koupil například v Londýně mladou gorilu naloženou v lihu, která zdobila expozice až do náletu na budovu Národního muzea v květnu 1945.
Kromě získávání sbírkových předmětů a pracovních cest začal mladý Frič vzápětí i se systematickou vědeckou prací a pustil se do zpracování vícedílné knihy Přírodopis evropského ptactva, kterou vydával do roku 1871. Zabýval se i terénním výzkumem v Čechách a nezapomínal ani na nezbytnou popularizaci vědy. Byl také velkým znalcem ichtyologie.
Roku 1864 vyčlenil Frič v rámci zoologického oddělení Národního muzea samostatnou sbírku věnovanou paleontologii, která jej osobně začala velmi zajímat. Jeho životním vědeckým dílem se stala publikace věnovaná živočišným pozůstatkům z období prvohor (zejména karbonu a permu) v Čechách. Díky pečlivé práci v terénu (například zkoumáním několika uhelných dolů) a systematickému zpracování nasbíraných poznatků se stal v podstatě zakladatelem české paleontologické školy.
Mezi jeho nejvýznamnější objevy patří popis jediného dosud známého českého ptakoještěra Ornithocheirus hlavatschi.
Také objevil a popsal fosilie možných dinosaurů – Procerosaurus exogyrarum a Albisaurus scutifer. Paleontologové Národního muzea potvrdili v roce 2011, že se jedná o kosterní pozůstatky teplokrevných dinosaurů.
Antonínu Fričovi se podařilo pozvednout odbornou úroveň muzejní práce i získat respekt veřejnosti k muzejní práci. Za jeho působení byly zoologické sbírky v rámci velkého stěhování ze staré a nevyhovující muzejní budovy na Příkopech přesunuty do budovy Národního muzea na dnešním Václavském náměstí.
Jeho autoritářská povaha byla problémem, se kterým se potýkaly generace mladých spolupracujících vědců. Antonín Frič byl velmi nesmlouvavý ve svých názorech a neváhal nepodpořit kariérní postup svých studentů, pokud měl pocit, že by tím byla ohrožena jeho pozice v rámci muzea i v rámci vědního oboru. Tento nepříjemný rys jeho povahy se s lety stupňoval a vyústil v smutný konec. S muzeem se Antonín Frič rozešel ve zlém. Když roku 1913 záhy po svém odchodu z muzea zemřel, na pohřeb nepřišel téměř nikdo z jeho bývalých kolegů, a to přesto, že se jednalo o jednu z největších osobností Národního muzea.
V článku byly použity informace z knihy Obraz vlasti – Příběh Národního muzea.
(dan)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
