Víte, že s exlibris můžete procestovat celý svět?

06.08.2014 | A nejen to, s exlibris si můžete vyzkoušet různá povolání, připomenout si významné historické osobnosti a události, nebo si prohlédnout umělecká díla.

A co že je to vlastně exlibris? Zjednodušeně lze exlibris přirovnat k čárovému kódu, kterým jsou označeny knihy ve veřejných knihovnách. Je to tedy označení vlastníka knihy, sloužící ale také k jeho reprezentaci (trochu jako vizitka). Jenže jak vypadá?

Moderní exlibris je grafický lístek malého formátu, nesoucí nejčastěji latinské označení Ex Libris, což znamená „Z knih / knihovny“ a jméno majitele knihy. V dalších národních jazycích například My book (anglicky), Das Buch gehört (německy), Iz knig (rusky), Bibliothéque de (francouzsky), Min bok (norsky).

Náměty exlibris jsou tak rozmanité, jako je život sám. Nejčastěji se zobrazuje povolání majitele (lékař, učitel, horník) nebo jeho zájmy (zvířata, hudba, příroda, náboženské motivy, četba, umění, historie, co si kdo představí). Někdy se náměty vztahují k místu původu majitele (pohledy na města, ulice, krajinu), či označují tematickou část knihovny (z hudebnin, z knih o přírodě, z technické knihovny). Lístek bývá vlepen na vnitřní stranu obálky knihy - přídeští.

Tradice exlibris - neboli označování vlastníka knihy - sahá daleko do minulosti. Tehdy se ale do knih buď vmalovávala, nebo byla v podobě otisku erbu, znaku vtlačena do kožených či pergamenových knižních desek, a pak se nazývají supralibros.

Vznik malovaného exlibris nebo otisk raznice do kůže si dovedeme představit, ale jak vznikají moderní exlibris?

Ta bývají tvořena jednou z grafických či reprodukčních technik a vytištěna na ručním nebo průmyslovém lisu. Autor exlibris se musí vypořádat hned s několika záludnostmi. Především je to malý formát papíru, většinou do 15 cm na výšku i šířku, na kterém musí zkratkovitě a názorně vyjádřit svou myšlenku. Pak je to poměrně přesné zadání od objednatele, např. „portrét A. S. Puškina s motivem z Evžena Oněgina“, a nakonec nutnost zakomponovat do obrazu text. Navzdory všem úskalím jsou exlibris oblíbena jak u umělců, tak u sběratelů umění a díky jejich spolupráci a vzájemnému ovlivňování nabídky a poptávky vznikly a vznikají neobyčejné grafické práce, ba celé kolekce. Ty se pak stávají předmětem sběratelských vášní a čilé výměny mezi sběrateli.

Již od počátku 20. století se někteří sběratelé zaměřovali na vytváření rozsáhlých sbírek exlibris. Ty čítaly tisíce položek, které si třídili podle různých hledisek: podle autora či majitele exlibris, podle místa vzniku nebo tematicky: kniha, zvíře, veduty, žena, církevní, umění, portréty, exlibris institucí, hudební atd.  Některé z těchto rozsáhlých sbírek přešly po smrti svého zakladatele na rodinného nástupce, některé se rozprodaly, ale některé se jako celky zachovaly v muzeích, archivech, galeriích.

PROHLÉDNĚTE SI DALŠÍ EXLIBRIS VE FOTOGALERII:

Dokladem tohoto sběratelského života jsou také sbírky exlibris uchovávané v Knihovně Národního muzea.

Oddělení knižní kultury pečuje o rozsáhlé kolekce exlibris významných českých sběratelů, jako byli například učitel a vydavatel K. J. Obrátil, bývalý ředitel Knihovny Národního muzea M. Novotný a nakladatel A. Chvála. Dnes můžeme díky píli a štědrosti původních majitelů procházet těmito sbírkami, podobně, jako listujeme v encyklopedii. Neexistuje snad téma, které by se na exlibris neobjevilo. Je zajímavé sledovat, jak se se stejnými náměty vypořádali renomovaní umělci či amatéři, jaké problémy v dané době „hýbaly“ společností (např. exlibris s válečnou tématikou, politické náměty, nové vynálezy). Exlibris jsou i dobrým zdrojem informací o plynutí času: městská architektura a panoramata, hrady, zámky a zříceniny, dobová móda, dopravní prostředky, pohledy do interiérů, zátiší.

Pro svou námětovou rozmanitost, dekorativnost a poetičnost jsou exlibris vyhledávaným výstavním artiklem. Objevují se často na samostatných výstavách nebo rozšiřují literární či knižní výstavy pořádané Knihovnou Národního muzea.

Autorkou článku je Martina Vyšohlídová z Oddělení knižní kultury Národního muzea.

KAM DÁL?

Exlibris ze sbírky Jindřicha Imlaufa

Grafik a bojovník za svobodu Vojtěch Preissig

VIDEO: Na návštěvě u ilustrátora Zdeňka Mézla

Národní muzeum získalo krásné dřevoryty známé ilustrátorky

(dan)

Diskuse