08.02.2017 | V roce 1877 Thomas Alva Edison vynalezl a následně patentoval svůj vynález fonograf a umožnil tak zaznamenávat zvuk na voskové válečky. Emile Berliner v roce 1887 patentoval gramofon a gramofonovou desku, která se stala největším soupeřem voskového válečku a později ho zcela vytlačila. Na mnoho let tak byla hlavním nosičem pro zaznám a reprodukci zvuku. Tito dva vynálezci odstartovali zcela nový směr - zvukový průmysl.
Datum premiéry romantické opery Antonína Dvořáka Rusalka se zhruba kryje s datem, kdy ze šelakových gramodesek zazněla vůbec poprvé čeština. První takové nahrávky sice byly natáčeny od roku 1900 ve Vídni či Berlíně, ale již v roce 1902 proběhlo první nahrávání gramodesek v Praze.
Mezi umělci, jejichž hlasy zachytily pro budoucí generace drážky malých šelakových kotoučků, bylo i několik význačných pěvců pražského Národního divadla, jejichž jména uváděl plakát ohlašující první uvedení Rusalky dne 31. března 1901: Rusalku tehdy zpívala jako první Růžena Maturová, vodníka Václav Kliment, jednu z lesních žínek Málka Bobková, prince František Šír, cizí kněžnu Marie Kubátová a hajného Adolf Krössing.
Vůbec první nahrávky árií z Rusalky vznikly v roce 1902 a zaznamenaly je gramodesky anglické firmy The Gramophon & Typewriter Ltd. and Sister Companies s etiketami Gramophone Concert Record a Zonophone Record. Píseň prince Vím, že jsi kouzlo nazpívali tenoristé Stanislav Orzelski a Otokar Mařák, ve stejné nahrávací frekvenci ještě natočila sopranistka Málka Bobková Zpěv lesní žínky a basista Emil Pollert Árii vodníka.
První Rusalka, sopranistka Růžena Maturová, nazpívala na gramodesky árii z Rusalky až v roce 1907 – byla jí Píseň o měsíčku. O rok později nazpívala tuto známou árii též sopranistka brněnského Zemského národního divadla Marie Svobodová a basista téže scény Josef Wild nazpíval Árii vodníka – oba tyto snímky vyšly na gramodeskách se zelenou etiketou Gramophone Concert Record a Zonophone Record. Árii prince natočil v roce 1908 ještě tenorista František Pácal.
Také gramodesky německé firmy Odeon, od roku 1904 patrně největšího konkurenta výše zmíněné anglické gramofonové firmy, zaznamenaly v době před rokem 1914 několik árií z Rusalky. Nazpívali je - kromě některých z již zmíněných interpretů - sopranistka Anna Slavíková a basista Jiří Huml.
Další gramofonovou společností, přítomnou v době před první světovou válkou na českém trhu, byla velká francouzská firma Pathé. Její gramodesky měly netypickou rychlost přehrávání 90 – 100 otáček za minutu, hloubkový zvukový záznam začínal u středu desky a snímala ho zvukovka opatřená safírem. Árie z opery Rusalka nazpívali na gramodesky značky Pathé tenoristé Stanislav Orzelski a Bohumil Pták (Árie prince), či basista Václav Kliment (Árie vodníka).
Píseň Měsíčku na nebi z prvního dějství Rusalky měla ve svém repertoáru i slavná sopranistka Ema Destinnová. V dubnu roku 1914 ji natočila v New Yorku pro gramofonovou firmu Victor v němčině pod názvem Lieblicher Mond. Tato nahrávka se ale nejspíš nepovedla, neboť nebyla uvolněna k lisována na gramodesky a její matrice byla zničena. Na komerčních gramodeskách značky Victor vyšla až opakovaná nahrávka téže árie, kterou Destinnová pro stejnou firmu nazpívala v březnu roku následujícího.
I v letech 1922-1930 vyšla řada gramodesek s nahrávkami árií z Rusalky v podání předních členů pražského Národního divadla – nazpívali je například sopranistky Božena Petanová-Setucká, Naďa Kejřová a Jarmila Novotná, či basista Jiří Huml. V New Yorku nazpívala v roce 1924 na gramodesky značky Columbia árii Měsíčku na nebi též česká dramatická pěvkyně Herma Žárská.
Vybrané nahrávky si můžete poslechnout v naší digitální knihovně Kramerius buď online z pohodlí svého domova nebo ve studovně Českého muzea hudby a to dle autorských práv dané nahrávky.
Autorem textu je Filip Šír z Oddělení digitalizace Národního muzea a Gabriel Gössel spolupracovník Národního muzea.
(EK)
Hudba 
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
