05.03.2013 | Ve stálé expozici Náprstkova muzea věnované kultuře původních obyvatel Ameriky visí dva němí svědkové z našeho úhlu pohledu "barbarského" zvyku – pořizovat si válečné trofeje v podobě zmenšených hlav zabitých nepřátel.
Návštěvník, který si jich všimne, se většinou ptá, jak je možné, že jsou tak malé. Jak to, že se lebka zmenšila na velikost lidské pěsti a jak tyto zmenšené hlavy, zvané tsantsy, vlastně vznikaly?
Lebka by se samozřejmě tak scvrknout nemohla, kůže byla z hlavy stažena. Lebku indiáni zahodili do řeky jako dar anakondě, považované za obávaného démona. Staženou kůži asi o polovinu zmenšili vařením, usušili, oškrábali z ní maso a tuk, vzadu sešili, zpevnili dolní část krku a takto zformovanou hlavu pak vysypávali horkými kaminky a pískem, aby vyschla, a zároveň tvarovali obličej.
Rty sešili nebo propíchli palmovými trny, aby z hlavy neunikla duše zabitého nepřítele, která by se chtěla pomstít, a do kůže vtírali rozdrcené uhlí, aby duše neviděla ven. Nakonec se nahoře na hlavě udělal otvor, kudy se provlékl provaz z palmových vláken, za který si hrdý majitel tsantsy pověsil svou trofej na krk. Celkově trvala příprava tsantsy asi šest dní.
A který domorodý kmen si tyto trofeje pořizoval a proč vlastně? Byli to jihoameričtí Jívarové, kteří dodnes žijí v amazonské oblasti Ekvádoru a Peru. Tento kmen navštívili i slavní čeští cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka a svoji návštěvu popisují v knize Za lovci lebek. Zvyk pořizovat si trofejní hlavy zabitých nepřátel se u Jívarů udržel až do první poloviny 20. století, kdy jej svým vlivem postupně vymýtili misionáři.
Nám taková tradice připadá nelidská, ale pro Jívary to byla v podstatě životní nutnost.
Tsantsa byla zdrojem síly potřebné k přežití. Jívarové věřili, že duše zesnulých příslušníků jejich kmene žijí dál, odcházejí do pralesa a berou na sebe podobu různých zvířat, dokud znovu nevstoupí do některého z lidí – dospívajících mladíků, kteří se podrobí rituálu, během něhož se jim duše zjeví.
Ta pak svého nositele chrání před nemocemi a před smrtí, její síla ale časem slábne a je potřeba ji posilovat.
Tím, že muž zabil nepřítele a prostřednictvím hlavové trofeje se zmocnil jeho síly.
Tsantsy se vyráběly cestou zpět z válečné výpravy a po návratu do vsi se konalo několik slavností v rozpětí až tří let, na které byli pozváni i spříznění obyvatelé sousedních vesnic. Součástí oslav byl obřadní tanec, při němž majitel tsantsy držel trofej zdviženou ve výšce a jeho těla se dotýkaly jeho ženy a další ženské příbuzné, aby i na ně přešla část síly zabitého nepřítele a staly se tak silnějšími a byly zdravé a plodné.
Tsantsy se dělaly z hlav mužských nepřátel, protože ženy neměly ten druh duše, který muži potřebovali. Tradiční tsantsy se také nedělaly ani z hlav bělochů, jelikož u těch si Jívarové nebyli jistí, jestli mají tu "správnou" duši, která by jim dodala sílu.
Pro evropské osadníky, kteří v 19. století s Jívary obchodovali, byly tsantsy raritou a začali je skupovat. V prvních desetiletích 20. století byla po tsantsách značná poptávka, takže vznikla i řada fals, našli se podnikavci, kteří vyráběli tsantsy z hlav nevyžádaných nebožtíků z Guayaquilu a Panamy a pak je prodávali turistům jako „pravé indiánské hlavy“ nebo zhotovovali jejich napodobeniny ze zvířecí kůže.
Hlavičky vystavené v Náprstkově muzeu jsou pravé. Jednu z nich získal během své cesty napříč rovníkovou Amerikou v roce 1893 český cestovatel Enrique Stanko Vráz, druhou muzeum v roce 1950 koupilo od sběratele Josefa Hlouchy. Kromě vystavených exemplářů vlastní muzeum ještě několik dalších, které jsou uloženy v depozitáři.
Tsantsy spolu s dalšími doklady kultury původních obyvatel Amazonie najdou návštěvníci v expozici Amerika v Národním muzeu - Náprstkově muzeu. Návštěvníci zde mohou krom hlaviček spatřit předměty každodenní potřeby, ozdoby i předměty obřadního charakteru obyvatel této části světa.
Rozměry hlavičky pocházející z Vrázových sbírek: výška 10 cm, objem 28 cm3, délka nosu 35 mm, váha 240 gramů.
FOTOGALERIE
Autorkou článku je Monika Baďurová z Národního muzea - Náprstkova muzea.
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
