Tip na výlet - vyražte za Smetanou do Jabkenic!

08.08.2012 | Navštivte Smetanovu myslivnu, poznejte, kde vznikala díla jako Hubička nebo České tance a užijte si krásné okolí.

Myslivna dnes. Foto Oto Pelán

Národní muzeum není jen jedna budova. Vypravit se za námi můžete i do malebného Památníku Bedřicha Smetany v Jabkenicích.

Jabkenice, obec nedaleko Mladé Boleslavi, je pevně spojena s posledním desetiletím života a tvorby Bedřicha Smetany. Od roku 1809 byla součástí panství hrabat Thurn-Taxisů. Zdejší myslivna, postavená snad již roku 1630, byla sídlem knížecího lesního úřadu. Stojí v blízkosti dodnes zachované rozsáhlé obory s důmyslnou soustavou rybníků a s překrásnými přírodními scenériemi, kterou si dnes lze alespoň zčásti projít příjemnou procházkou po Smetanově stezce. V 19. století se v ní díky zálibě tehdejšího majitele panství chovalo velké množství zvěře včetně exotických druhů.

Od roku 1875 působil v Jabkenicích jako nadlesní, od r. 1883 jako lesmistr s dozorem nad lesy celého panství zeť Bedřicha Smetany Josef Schwarz, manžel jeho nejstarší dcery Žofie. V témže roce se sem s nimi přestěhovala Smetanova rodina. Tehdy již hluchý skladatel zde zatím pobýval „jen jako host“, neboť ještě doufal v uzdravení a návrat ke svým uměleckým aktivitám v Praze. Když se však tyto naděje nenaplnily, přesídlil v červnu 1876 i on do Jabkenic natrvalo. Hluchota nepodlomila jeho tvůrčí schopnosti, a tak  právě tady v posledním desetiletí života napsal řadu svých významných děl: opery Hubička, Tajemství, Čertova stěna, oba smyčcové kvartety, klavírní cyklus České tance, dokončil cyklus Má vlast.

V Jabkenické myslivně dokončil již hluchý Smetana své vrcholné dílo - cyklus Mou vlast.

První velkou smetanovskou slavnost zažila myslivna již v roce 1888, kdy byla na jejím průčelí Smetanovi slavnostně odhalena pamětní deska. Na počátku 20. století prošla zásadní proměnou, která jí teprve dala dnešní podobu. V roce 1937 zde byla s velkou slávou, podle jabkenické kroniky za přítomnosti tisíců návštěvníků, otevřena první stálá expozice: „Slavnost otevření Smetanova musea se uskutečnila za účasti Sokolstva, selské jízdy, střelectva, delegátů osvětových spolků, sboru důstojníků z Mladé Boleslavi, zástupců hudebních a pěveckých spolků z Prahy a Brna a jiných měst a tisíců občanstva z celého okolí.“

Myslivna na pohlednici z 80. let 19. stol.

V roce 1976 přešlo Smetanovo muzeum a s ním tedy i jabkenická myslivna pod správu Národního muzea jako součást nové zřízeného Muzea české hudby (dnes České muzeum hudby). V roce 1987 byla kvůli k havarijnímu stavu zahájena její generální rekonstrukce, která se však pro nedostatek financí protáhla až do roku 1995. Tvůrci expozice se snažili všech prostorách respektovat onoho „genia loci“, navodit atmosféru doby Smetanova pobytu a na jejím pozadí zachytit jak život celé velké rodiny tak Smetanu samotného, a to především jako člověka.

Celá instalace je pojatá tak, aby vypovídaly především samotné exponáty a vlastními slovy i Smetana a jeho současníci. Interiéry rodinného salónu a Smetanova pokoje byly zrekonstruovány podle písemných svědectví Smetanovy vnučky a jabkenického učitele Josef Vilíma a zařízeny historickým, zčásti původním rodinným nábytkem a dalšími autentickými památkami. Také další prostory se snaží dobovou atmosféru připomenout alespoň náznakově výmalbou, jednotlivými kusy historického mobiliáře a především množstvím dalších originálních předmětů ve vitrínách.

gallery

 

(per)