Škoda lásky, kterou jsem tobě dala …

24.10.2013 | Nejslavnější píseň 20. století složil Čech Jaromír Vejvoda. Rozšířila se do všech zemí světa a mnozí posluchači v zahraničí jistě netuší, že píseň není původem "jejich", ale že pochází z předválečného Československa. Na výstavě Století valčíku a polky, která je součástí cyklu Monarchie, si můžete píseň poslechnout v nejrůznějších jazykových mutacích.

Téhle písně není v historii české hudby určitě škoda. Celý svět ji slyšel nebo si ji zpívá, ale málokdo ví o její historii.

Líbivou polkovou melodii složil v roce 1927 jako svou první skladbu tehdy pětadvacetiletý Jaromír Vejvoda, který rok před tím převzal otcovu kapelu. Rodina měla na Zbraslavi stavební firmu a hostinec a hudba k tanci i poslechu k této rodinné tradici patřila. Nazvána byla Modřanská polka, podle místa kde poprvé zazněla. Nejen že měla úspěch u posluchačů, ale zájem o ni měli i další kapelníci. Dočkala se úprav, rozepsání pro dechový i smyčcový orchestr i první nahrávky na gramofonové desky Esta. V roce 1934 ji převzalo pražské vydavatelství a doplnil ji text Václava Zemana. Škoda lásky se tak vydala na úspěšnou cestu světem.

Světem se prozpívala s několika texty, nejznámější je Rosamunde a Roll Out the Barrels.

Její obliba už před druhou světovou válkou, byla taková, že ji můžeme označit na skladbu téměř zlidovělou. Proto se také všichni ke Škodě lásky hlásí jako ke „své“ písničce. Byla tak oblíbená, že ve světě zmizelo povědomí o jejím českém původu; všichni si ji vzali za vlastní. Ve svém repertoáru ji měly světové orchestry, např. Glenna Millera nebo Bennyho Goodmana, hráli si ji čeští letci ve Velké Británii, s americkou armádou projela náročnými boji po vylodění v roce 1944 a zněla jako jedna z písní vítězů v roce 1945. S raketoplánem Discovery si zalétla i do vesmíru. Určitě je dodnes nejslavnější světovou polkou. Už v roce 1938 za nahrávku na akordeon získal Will Glahé zlatou desku a v roce 2000 byla vyhlášena vítězem prestižní ankety Hit století.

Na výstavě Století valčíku a polky, kterou najdete v Národním muzeu – Českém muzeu hudby,  ji můžete slyšet v nahrávkách mnoha národů a vidět vlastnoruční zápis této skladby z ruky Jaromíra Vejvody, nebo se dozvědět víc na některém z doprovodných programů k výstavě.

Autorkami článku jsou Eva Paulová a Lenka Kobrová z Národního muzea.

KAM DÁL?

VIDEO: Protančete výstavou Století valčíku a polky!

Století valčíku a polky vás přenese na taneční parket

Nostalgický návrat do časů monarchie a flašinetů

(dan)

Diskuse