Prohlédněte si portrét Marka Aurelia. Je mu více než 1 800 let

24.04.2012 | Hned dva sochařské portréty Marka Aurelia ze sbírky Národního muzea je možné spatřit v expozici Umění Starého světa v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí v Praze. Starší z nich byl vyroben už ve druhém století našeho letopočtu.

V umělecké tvorbě byli velkým vzorem Římanům staří Řekové. Na jednom poli umělecké činnosti však Římané Řeky předčili, a to při tvorbě sochařských portrétů. Plně v nich uplatnili římskou racionalitu, věcnost a smysl pro detail. Portréty díky tomu dosahují vysokého stupně individualizace.

V expozici Umění Starého světa si návštěvníci jistě všimnou hlavy mladého císaře, která je nasazena na bustu z polychromního mramoru. Jde o italskou práci ze 17. století, která byla později přepracována a zachycuje méně individuálních rysů císaře.

Druhá hlava v podživotní velikosti patřila původně k soše v pancíři. V tomto případě se jedná o věrnější podobiznu, verzi prvního oficiálního portrétu císaře z roku 161 n. l. Návštěvníci tak mohou pohlédnout do tváře císaři, jenž si údajně přál mít za zetě hlavně osoby, které vedou život slušného člověka bez výstřelků.

Historik Héródianos proto uvádí, že si Markus Aurelius nepřál, aby jeho zeti byli "urození příslušníci prastarých rodů ani významní boháči." Charakterizovat je ale mělo "řádné jednání a spořádaný život." Jen tyto vlastnosti údajně Aurelius pokládal za duševní hodnoty, které jsou nezcizitelné.

Markus Aurelius se těšil mimořádné vážnosti. Jako vladař projevoval vysoké lidské kvality, mírnost, spravedlnost a ochotu naslouchat názorům druhých. Patřil rovněž mezi význačné představitele pozdní fáze vývoje filozofie stoicismu. I proto bývá nazýván jako „filozof na trůně". Navzdory jeho vysoké mravní integritě a výjimečným osobním schopnostem skončilo za jeho vlády dlouhotrvající období míru a prosperity římské říše, jejíž stabilita byla stále více nahlodávána jak zahraničními hrozbami, tak vnitřními problémy.

Velký filozof neměl k psaní mnoho klidu

Poslední velký představitel stoicismu, autor díla „Hovory k sobě“, si ovšem mnoho klidu pro filozofické úvahy neužil. Během své vlády se musel potýkat s nejrůznějšími těžkostmi, jako byla vzpoura vojska v Británii, morová epidemie, či válka s Parthy.

Markus Aurelius se mimo jiné musel vypořádat také s nájezdy Germánů. Velmi vážné potíže jeho vládě způsobila rovněž epidemie moru, kterou do říše zavlekli vracející se římští vojáci.

Aurelius zemřel v 59 letech ve vojenském táboře ve Vindoboně (dnešní Vídeň) v roce 180 n. l. Příčiny jeho smrti jsou dosud zahaleny rouškou tajemství. Někteří badatelé považují za původce smrtelného onemocnění mor, jiní rakovinné bujení. Traduje se, že vojevůdce chtěl svůj skon urychlit. Údajně proto po propuknutí nemoci odmítal potravu i pití.  

(adr)

Diskuse