Prodejná láska za časů monarchie

27.11.2012 | Výstava Monarchie, která se zaměří se na období let 1848–1918, ukáže, že tato doba byla plná protikladů. Jedním z nich je přístup k tělu. Na výstavu můžete zavítat od 13. prosince.

Tělo se ve druhé polovině 19. století stává vědomým prostředkem lidské práce. Mohlo se stát i do značné míry cílem a to z hlediska pěstování žádoucí postavy, ale i jako přitakání lidské přirozenosti a sexualitě. Všeobecná kapitalizace pak umožnila vnímat  tělo jako předmět spotřeby. Osvobození lidského těla bylo ale limitováno nutností dodržovat, alespoň navenek, tradiční formu mravnosti.

Naproti vratům stojí ženština mladá: kdyby nebylo tlustě nalíčených tváří, dostačil by pohled na sílu škrobených bílých sukní, na světlé svrchní šaty zvláštního střihu i na křiklavě světlý hedvábný šátek na hlavě k určení jejího stavu.

Část výstavy Monarchie, která bude v Nové budově Národního muzea otevřena 13. prosince, bude věnována specifické subkultuře - prostituci. Ukáže rozpor tradiční morálky, v rámci které bylo manželství jedinou legitimní platformou pro sexuální život, a všudypřítomné liberalizace, která umožnila pohled na lidské tělo jako na předmět vlastního zájmu a rozhodování.  

Kurátor výstavy Petr Landr vysvěluje, proč toto téma do výstavního cyklu Monarchie zařadil: "Prostituce je jistě stinnou stránkou společnosti a prostituce v období reglementace jako fenomén, který se dotýkal (v jinak poněkud stále prudérní společnosti) značné části vojska, studenstva a dalších skupin obyvatel, si tuto pozornost zaslouží".

Od středověku po současnost se objevují snahy o regulaci prostituce. Neustále se střídají období zákazů a represí s obdobími relativní svobody.  Zejména represe však časem ztrácejí na účinnosti. Legislativa se snaží vyrovnat s prostitucí třemi různými postoji - prohibicí (úplným zákazem činnosti, její vykonávání je trestné), abolicí (stát se zaměřuje na negativní průvodní jevy prostituce, jako takovou ji nechává existovat) a reglementací (stát prostituci toleruje a snaží se o její kontrolu).

19. století bylo v mnoha směrech alespoň na povrchu formální a tradiční, uvnitř ale byla společnost ve skutečnosti výrazně liberálnější. S rozvojem ekonomiky směřující k pohodlnějšímu spotřebnímu způsobu života, který je chápán stále více jako přirozená odměna za vykonanou práci je stále legitimnější plně využít zvětšujících se možností  zpříjemnění života. A naopak touha po příjemném životu motivovala zájem nabídnout úspěšným to, po čem touží. To jsou ideální podmínky pro vznik zábavního průmyslu, ale také pornografie a prostituce.

Za zmínku stojí i myšlenka volné lásky jako jakási odnož anarchismu, které nepohrdala primárně monogamií, ale formálním manželským svazkem.

Nepochybně svou roli sehrálo i rozvolnění společenské kontroly, které bylo mimo jiné způsobeno migrací, která kontrolu a následné sankce znemožňovala. Častým modelem byl například odchod mladých dívek ze vsi do měst za vidinou lepší budoucností, kdy „ulice“ byla četným osudem těch, kterým se jejich sen nesplnil. 

Liberalismus a kapitalismus zvyšoval poptávku po prostituci, kapitalismus se svým omezením tradiční vzájemné sousedské pomoci  způsobené migrací  do měst zvyšoval nabídku prostituce buď jako neblahý společenský důsledek mezní životní situace, nebo jako programová strategie jiné skupiny žen.

Dře-li se mozolně, nemá dosti ani na zdravou a prostou halenu, a tu vyhledává stále, co jest příčinou, že i ty její  soudružky, s kterými školu navštěvovala, již bohatě chodí a jezdí v kočárech, ač dříve byly tak chudými, jako ona, arci že doposud, až najde stopu...

Zpřístupnit téma prostituce z obdodí let 1848 - 1918 návštěvníkovi muzea je težší, než se může zdát. Kurátor Petr Landr objasňuje: Z hlediska prezentovaných předmětů k tomuto tématu bohužel naše muzea nemají ve svých sbírkách téměř žádné doklady. Rozhodli jsme se tedy především tzv. "bordelní" prostituci, tedy tu, která se odehrávala ve veřejných domech, decentně připomenou v prostoru, který by dobový nevěstinec alespoň připomínal."

Navštivte od 13. 12. 2012  Novou budovu Národního muzea a hlavní výstavu z cyklu Monarchie, která ukáže návštěvníkům období našich dějin, které s sebou neslo významné stopy tradice, jenž však nebránila bouřlivému modernizačnímu procesu celé společnosti.

Článek byl připraven ve spolupráci s Mgr. Petrem Landrem z Oddělení starších českých dějin. V článku byly použity citace z knihy Chytila patrola od Mileny Lenderové.

(dan)

Diskuse