Po hrůzách války přinášejí knihy světlo

25.09.2014 | Smějící se voják s kupou knih v náručí a nad ním stojí napsáno: „War service library“ (Válečná knihovnická služba). Tak vypadá knižní značka, která se nachází ve sbírce exlibris Národního muzea. Za drobným grafickým lístkem se skrývá zajímavý příběh, který začal v roce 1917 a přetrvává do současnosti.

wsl

Exlibris, pravděpodobně z roku 1917, pochází ze sbírky exlibris Knihovny Národního muzea z fondu K. J. Obrátila, který má ve své správě Oddělení knižní kultury. Autor zůstává neznámý, exlibris je provedeno technikou litografie. Text na grafice dále říká, že: „Tuto knihu poskytl americký lid svým vojákům a námořníkům skrze Americkou knihovnickou společnost“ (ALA). Účelem exlibris bylo označit knihy a časopisy putující přes oceán americkým vojákům do výcvikových táborů, na frontu a námořníkům.

Univerzální exlibris. Václav Rytíř, rytina v Maesrově desce, 1917.War service library (WSL) byla zavedena v roce 1917 Americkou knihovnickou společností a jejím smyslem bylo, vedle dalších služeb, pomocí literatury zmírnit válečné útrapy vojáků bojujících v zákopech stejně jako vojáků v nemocnicích a lazaretech, a to včetně těch, kteří na bojištích přišli o zrak (knihy v Braillově písmu). Po válce se ALA rozhodla zanechat knihy ve Francii. Na 30 000 svazků se stalo základem Americké knihovny v Paříži, jejímž posláním bylo za prvé sloužit jako pomník americkým vojákům padlým v 1. světové válce a za druhé zprostředkovávat americkou literaturu evropským studentům, novinářům a spisovatelům.

V roce 1920 také vzniklo pro knihovnu nové exlibris, zinkografické, které je užíváno dodnes – opasek rámuje knihu a dvě pušky a devízu vyjadřující naději v dlouhotrvající budoucí mír - „Atrum post bellum ex libris lux.“ Volně přeloženo: „Po hrůzách války přinášejí knihy světlo“. Autor je, stejně jako u prvního exlibris, neznámý. Bohužel, druhá světová válka v roce 1939 obnovila původní poslání WSL – dodávat knihy, tentokrát však francouzským a britským vojákům. Po celou 2. světovou válku plnila Americká knihovna v Paříži také funkci veřejné knihovny, když byly francouzské knihovny uzavřeny. A i po válce zůstala knihovna aktivní institucí, např. v roce 1955 zpřístupňuje první kolekci knih v Braillově písmu na evropském kontinentu a v roce 1992 získala  knihy z pozůstalosti Marlene Dietrichové. Jejím posláním v současné době je vedle zprostředkování anglicky psané literatury a periodik také podporovat děti i dospělé ve čtení v angličtině, pomoci studentům v přípravách na zkoušky v angličtině a svou činností, fondy a sbírkami přispět k porozumění mezi Francií a USA.       

DALŠÍ EXLIBRIS S VÁLEČNOU TÉMATIKOU NAJDETE VE FOTOGALERII

gallery

Exlibris s válečnou tématikou ve sbírkách Národního muzea

Exlibris „War service Library“ je jedním z řady knižních značek a drobné grafiky s válečnou tématikou dochovaných ve sbírce exlibris Knihovny Národního muzea. Exlibris, novoročenky a další příležitostné drobné grafiky reagující na válečné události či jejich hrozbu jsou poměrně častým námětem, zejména v obdobích před, v průběhu a po obou světových válkách. Nejedná se o ucelenou kolekci, jednotlivé grafiky jsou roztroušeny napříč jednotlivými pozůstalostmi a fondy a nalezneme zde práce českých, slovenských a zahraničních autorů.

Exlibris s válečnou tématikou. Novoročenka pro rok 1939. Nezjištěný autor, dřevoryt z roku 1938.Námětově se česká a slovenská exlibris s válečnou tématikou pohybují ve dvou rovinách. Na jedné straně jsou zobrazovány hrůzy válek a válečné útrapy, vojáci a bojiště, motivy zmaru a smrti. Jako protipól můžeme k válečným exlibris přiřadit ty, jež burcují národní hrdost a odvahu, poukazují na trpící národ a zároveň víru v lepší budoucnost – heraldický lev, lipová ratolest, Sokol, obrazy českého děvčete v kroji, portréty významných českých osobností, výjevy z české mytologie, případně motiv Chodů jako strážců hranic a motiv husitského boje za českou identitu.

Příběhy Velké války, druhé světové války a dalších válečných konfliktů a politických napětí se nevyhýbá ani drobné grafice. I na malém formátu nalezli a nacházejí známí i neznámí, profesionální i amatérští autoři prostor pro vyjádření svého názoru na dobové události.

 

 


Autorkou článku je Martina Vyšohlídová z Oddělení knižní kultury Národního muzea.

 

KAM DÁL?

 

Exlibris ze sbírky Jindřicha Imlaufa

Víte, že s exlibris můžete procestovat celý svět?

VIDEO: Na návštěvě u ilustrátora Zdeňka Mézla

Národní muzeum získalo krásné dřevoryty známé ilustrátorky

 

 

 

(dan)