Odpočinek na útěku do Egypta zachycený v alabastru

10.12.2015 | Vánoční příběh o narození Ježíše Krista připomínají zejména výjevy spojené s okamžikem, kdy se zástupy přicházejí poklonit k jesličkám. Prohlédněte si krásný alabastrový reliéf z našich sbírek, který zachycuje méně radostnou chvíli – útěk svaté rodiny z Betléma.

Scéna představuje svatou rodinu, jak odpočívá na útěku z Palestiny do Egypta. Panna Marie se sklání k malému Ježíškovi a za nimi stojí svatý Josef s oslem.  Ježíšek je vyobrazen již jako batole, které matka učí chodit. V pozadí se rýsují hradby města Betléma.  Koše s čerstvě natrhanými jablky symbolizují plody rajské zahrady.

Jde o vyobrazení biblické události, popsané v Matoušově evangeliu. Podle Matoušova líčení se Ježíšovi do Betléma přišli poklonit Tři mudrcové z Orientu, aby mu vzdali hold jako budoucímu židovskému králi. Než ho našli, bloudili, vedeni jen jasnou hvězdou na nebi. V Jeruzalémě se vyptávali krále Heroda. Ten byl znepokojen hrozbou, že bude sesazen z trůnu novým vládcem. Rozhodl se proto dát vyvraždit novorozené chlapce v celé zemi. Když vojáci s tímto úkolem začali, zjevil se Josefovi anděl a varoval ho, aby odvedl rodinu do bezpečí. Volba padla na Egypt, který byl tehdy stejně jako Palestina součástí Římské říše, takže obyvatelé obou zemí měli právo svobodného cestování.

Stylově renesanční a raně barokní reliéfy s náboženskými i světskými náměty, řezané v poloprůsvitném alabastru, byly velmi oblíbené. Jejich tvorba se v Evropě soustředila do několika center, blízkých místům těžby tohoto minerálu. Chemickým složením jde o sádrovec, který je v této kvalitní vzácné varietě možno leštit. Jeho povrch pak připomíná lidskou pokožku. Česky se dříve nazýval úběl. V 1. polovině 17. století bylo významným uměleckým střediskem nizozemské město Mecheln, francouzsky zvané Malines. Řezbě se tam věnovaly celé rodiny a dodnes tamní chrámy zdobí alabastrové oltáře. Nizozemí tehdy bylo pod nadvládou španělských Habsburků a cesty přímých objednávek do Čech obstarávali obchodníci z okruhu pražského dvora císaře Rudolfa II. Obdobné práce patřily do inventáře Rudolfovy Kunstkomory i jeho dvořanů. Později se s prodejem uměleckých sbírek dostávaly k novodobým sběratelům a do muzeí.  O jejich vzácnosti dodnes vypovídají české státní sbírky, ve kterých se zachovalo kolem pěti exemplářů.  

Reliéf se Svatou rodinou Národní muzeum získalo v dávné době. Dárce není doložen. Destička má drobné rozměry 12 x 9,5 centimetrů a tloušťku do 1 centimetru.  Byla rozlámaná na několik kusů a obrysy řezby byly místy zaslepeny neodbornými opravami. Pro silné znečištění nebyla vidět ani barevnost reliéfu. Více než jedno století čekal tento unikát v depozitáři na své restaurování. Roku 2003 se dostal do ateliéru akademické sochařky Jitky Malované, která se citlivě pustila do jeho obnovy. Veškeré barvy a zlacení jsou původní, nic nebylo uměle doplňováno.  Došlo i k adjustování na novou sádrovou destičku, jejíž obrysy lze v pozadí krajiny rozeznat. Podle jiného alabastrového reliéfu z téhož období a provenience byl odlit a pozlacen sádrový rámeček, do kterého byl výjev zasazen.

Text připravila Dana Stehlíková, kurátorka sbírky drahých kovů a drahokamů Národního muzea.

Kam dál:

VIDEO: Tavba zlata pro výstavu Čas zámořských objevů

Fabergého vejce je již přes sto let symbolem luxusu

(per)

Diskuse