Odhalte s námi identitu tajemného muže z daguerrotypie

12.12.2012 | Nejstarším snímkem ve sbírkách Národního muzea je daguerrotypie tajemného muže, pocházející ze čtyřicátých let 19. století. Byl to kat, potulný komediant nebo řemeslník? Jeho identita zůstává neznámá, stejně jako identita autora snímku. Můžete si jej od 13. prosince prohlédnout na výstavě Člověk ve fotografii v Nové budově Národního muzea.

Ve sbírkách Národního muzea se nachází neobvyklá daguerrotypie tajemného muže datovaná kolem roku 1840.  Představuje sedícího muže s levou rukou opřenou o područku křesla a s pravicí na pravém stehně.

Muž na fotografii je štíhlý, má úzký nos, sevřené rty, delší tmavé vlasy zakrývající uši, učesané na pěšinku nad pravou skrání. Oblečen je do tmavého obleku, u krku má výrazně kostkovaný šátek, na vestě řetízek od hodinek. Na nápisu na štítku zezadu stojí WSöh in Gratz. Z nápisu není jasné, zda jde o jméno autora, nebo o portrétovaného.

Muž má neobvyklý, dalo by se říct "cizokrajný" zjev.

Kdo byl ve skutečnosti muž na nejstarší daguerrotypii ze sbírek Národního muzea? Odborníci Národního muzea intenzivně pátrají po identitě tohoto tajemného muže. Zapojit se můžete i Vy! Kdo byl podle Vás tento tajemný muže? Pocházel z cizích krajů nebo z českých zemí? Byl to řemeslník, potulný komediant, kat nebo blázen?

Pomoci vyřešit toto tajemství a vychutnat si zblízka tuto a další fotografie z předminulého a minulého století, mohou i návštěvníci výstavy Člověk ve fotografii, která začíná 13. prosince 2012 v Nové budově Národního muzea. Diskutujte o identitě tajemného muže pod článkem nebo pište na email redakce@nm.cz. Výstava je součástí cyklu Monarchie.

Daguerrotypii vynalezl a pojmenoval francouzský výtvarník a vynálezce Louis Daguerre. V roce 1839 úspěšně završil svoje bádání a představil svůj komplexní fotografický proces. Sláva objevu Daguerra obletěla celý svět. Davy Pařížanů tehdy oblehly obchody optiků, aby si toto zázračné zařízení mohly zakoupit. V samotné Paříži bylo prodáno na dva tisíce komor a více než půl milionu desek citlivých na světlo. Jenom v roce 1849 se nechalo daguerrotypovat na sto tisíc Pařížanů. Zatímco se ve Francii objev daguerrotypie z vědeckých kruhů rozšířil mezi fotografy, v Čechách daguerrotypie zpočátku nedosáhla takové obliby a rozšíření. Založení daguerrotypického ateliéru ve čtyřicátých letech žádalo znamenalo velikou investici a zákazníků bylo málo. Fotografické ateliéry tak vznikaly zejména v Praze, která byla místem největšího odbytu této drahé techniky. Na venkově nebyl prokázán trvalejší výskyt daguerrotypického ateliéru. Zato byli i tací, kteří si vzali k srdci kočovnictví a daguerrotypovali ve svých pojízdných laboratořích nejrůznější obyvatele navštěvovaných míst.

(dan)

Diskuse