Novokřtěnci přinesli na naše území fajáns

13.02.2015 | Habáni zvaní také novokřtěnci přišli roku 1526 do našich zemí. Přinesli s sebou tajemství výroby keramiky zvané fajáns, která u nás zlidověla. Překrásné fajánse pocházející už ze 17. století ukrývá Etnografická sbírka Národního muzea.

Křesťanské náboženské hnutí novokřtěnců (habánů) vzniklo v 16. století po porážce německé selské války. Stoupenci hnutí vycházeli z reformačního učení Martina Luthera a Ulricha Zwingliho. Jejich základním požadavkem (od kterého se odvozoval i název hnutí), bylo přijetí křtu až v dospělém věku z vlastní vůle. I jejich další postoje byly na tehdejší dobu natolik radikální (například neuznávali vrchnost, žili v uzavřených komunitách), že si museli hledat nové působiště mimo tradiční katolické země, ze kterých pocházeli. Od roku 1526 přicházeli na území jižní Moravy, kde nad nimi držela ochrannou ruku moravská šlechta. Habáni byli totiž vynikající řemeslníci, provozovali zejména nožířství, kovářství a hrnčířství, výborně se také orientovali ve vinařství, a pozůstatky jejich působení se na jižní Moravě v podobě habánských sklepů nacházejí dodnes.

Habánská fajáns si našla své místo ve šlechtických sídlech i v domácnostech bohatých měšťanů.

Nicméně byla to právě výroba keramiky – fajánse, která habány na Moravě proslavila nejvíc. Znalost výroby fajánse si přinesli ze svých zemí původu, z Itálie a Německa. Zejména Itálie byla známá výrobou této keramiky vyráběné ze světlé jílovité hlíny a vypalované při teplotách okolo 1000 stupňů Celsia. Centrem výroby v Itálii bylo město Faenza, které dalo tomuto druhu keramiky i název.

Habánská keramika se díky uzavřenosti habánských komunit rozvíjela nezávisle na ostatních centrech výroby fajánse a postupně si vytvořila vlastní škálu ornamentů a barev. Až do roku 1612 vycházely habánské vzory z přísného výkladu Písma, které zakazuje zobrazování figur. Proto v jejich tvorbě převládaly rostlinné motivy na bílém podkladě se střízlivou barevností (modrá, zelená, žlutá, fialová).

Známé jsou habánské talíře, džbány, lékárenské nádoby, hrnky, ale také kachle.

Protireformační hnutí následující po bitvě na Bílé Hoře ukončilo rozkvět habánských komunit na Moravě. Při cestě za náboženskými svobodami se Habáni přesouvali na Slovensko, později do Sedmihradska a Ruska. Tam ale (stejně jako na Moravě) došlo k rozpadu tradičních habánských komunit a ke splynutí jejích členů s okolní společností. Habánský ornamentální kánon se poté stal součástí lidové tvorby a byl obohacen o moravské a slovenské lidové motivy.

Jedinečnou sbírku fajánse ukrývá Etnografická sbírka Národního muzea.

.

.

.

.

.

Další habánskou keramiku najdete na portálu eSbírky.

KAM DÁL?

České sklo se představuje v Jižní Koreji

(dan)

Diskuse