Některé housenky vás mohou i zabít

18.05.2012 | Věděli jste, že některé druhy housenek mohou zabíjet? Například taková Lonomia obliqua původem z Brazílie dokáže usmrtit dospělého člověka.

Kožní výrustky a výstupky celé řady housenek jsou jedovaté. Živočichové se tak brání před nejrůznějšími predátory. Pokud jejich ochrana zabere, mohou doufat, že se tak zachrání před spolknutím a sežráním zaživa.

Chloupky některých druhů proto vyvolávají při styku s pokožkou silné alergické reakce. U citlivých jedinců mohou zavinit selhání životně důležitých orgánů.

"Jedovaté housenky se dokonce ani nemusíme dotknout, a přesto nás její toxin dostihne. Přenáší se totiž vzduchem spolu s mikroskopickými chloupky, které jej obsahují a snadno se odlamují z těla živočicha," uvedl odborník Národního muzea Jan Macek.

Za jedovatými housenkami není nutné putovat do tropů a subtropů. Některé z nich obývají území České republiky. To je případ i nechvalně proslulého bourovčíka toulavého.

Jeho starší housenky mají na zádech políčka s nepatrnými chloupky, které mohou vyvolat zánět oční sliznice, astma, nebo dokonce anafylaktický šok. Citlivé jedince tak přímo ohrožují na životě.

Člověku, který přišel do styku s toxinem housenky, výrazně klesá krevní tlak. Nadměrné vyplavení hormonu histaminu způsobí roztažení cév v těle. Do srdce se přestane vracet krev. Druhotný problémem je otok a stažení svalů dýchacích cest. Nemocný se začíná dusit.

Motýl bourovčíka a jeho housenky se zdržují na dubech. Za příznivého počasí mohou být jemné chloupky housenek přenášeny na velké vzdálenosti. Toxin se v okolí napadených stromů vyskytuje i poté, co jej housenky zcela opustily. Hnízda, ve kterých se housenky svlékaly, jsou totiž plná svleček hustě pokrytých jedovatými chloupky.

Smrtící housenky se zabydlely v Brazílii

Pokud zavítáte do exotické Brazílie, můžete se setkat s lidmi, kteří byli vystaveni účinkům silných jedů housenek martináče (Lonomia obliqua). Na kůži postižených osob se po intoxikaci objevují silně zarudlá místa s modrozelenými okraji, která připomínají velké podlitiny.

Housenka se před predátory chrání trnovitými výběžky. Pokud se dutý ostrý výběžek dotkne pokožky, může se ulomit a proniknout do kůže. Z jedových váčků se následně do těla uvolní látka způsobující poruchy srážení krve.

Poraněným osobám hrozí vnitřní krvácení, ba dokonce i smrt. V období od roku 1989 do 2005 zavinily housenky martináče úmrtí 354 lidí, kteří většinou zemřeli na následky krvácení do mozku.

Podle odborníků Národního muzea je extrakt jedovatých látek získaných právě z této housenky jedním z vůbec nejsilněji působících antikoagulantů vůbec. Výměšky housenky martináče jsou proto předmětem dalšího bádání. Ve správném dávkování by jeho toxin paradoxně mohl zachraňovat lidské životy, ne je pouze brát.

Od konce 90. let minulého století narůstá počet hlášených případů z oblasti jižní Brazílie. Nejvíce obětí si Lonomia vybírá mezi muži. Podle dosavadních poznatků zahynou kvůli silnému toxinu 2 - 3 lidé ze sta postižených.

V nemocnicích v brazilském Sao Paulu jsou schopni podat pacientům sérum, které omezuje účinek antikoagulantů v sekretu housenky. Doba rekonvalescence je pak podle místních lékařů „velmi krátká".

Vypadá jako perská kočka

Žahuňka ohnivá svým huňatým tělem láká k tomu, abychom se jí dotkli. Její tělo přece musí být na dotek příjemné. Ale ouha. Šeredně byste se zmýlili. Pod rádoby hebkým pláštíkem totiž několik centimetrů dlouhý tvoreček skrývá žahavé trny, které po styku s kůží vyvolávají velmi bolestivou reakci.

Výjimkou nejsou stavy nevolnosti a změněné citlivosti včetně velmi silné bolesti, která postihuje celou končetinu.

()

Diskuse