Národní muzeum vznikalo na zelené louce. Počátky sahají do roku 1818

09.05.2012 | Budova Národního muzea se řadí mezi nejvýznamnější stavby Prahy z 19. století. Kdo se nejvíce zasloužil o vznik této instituce?

Byla to bezesporu česká šlechta, která 15. dubna roku 1818 založila soukromou společnost Vlastenecké muzeum v Čechách. Instituce měla za úkol prohlubovat poznání vědy a zároveň šířit nové myšlenky a znalosti v zemích Koruny české.

Kdo je ale pokládán za jednoho z hlavních zakladatelů takto vzniklého muzea? Podle historiků nepochybně hrabě Kašpar ze Šternberka, který patřil mezi významné přírodovědce první poloviny 19. století.

Kašpar se specializoval na botaniku a geologii. Byl také významným paleobotanikem, který s oblibou vyhledával zkameněliny pravěkých rostlin. Vznikajícímu muzeu daroval obsáhlou knihovnu spolu s velmi cennými přírodovědnými sbírkami.

Během života zveřejnil desítky vědeckých prací. Za nejvýznamnější jsou považována geograficko-botanická pojednání o pravěkých rostlinách - Pokus o zeměpisně-botanické popsání pravěkého rostlinstva a Pojednání o rostlinopisu v Čechách.

František Antonín Kolowrat Libštejnský je další veledůležitou osobou v dějinách vzniku Národního muzea.

Kolowrat-Libštejnský, který se věnoval zemské politice, pocházel z rodu vysoké české šlechty. Patřil také k významným mecenášům české vědy. Zároveň obdivoval českou kulturu, jejíž prudký rozmach datujeme do první čtvrtiny 19. století.

Byl rovněž zastáncem českého národního obrození. Dokázal to například i tím, že rodícímu se muzeu věnoval rozsáhlé mineralogické sbírky a také unikátní knihovnu.

Třetím mužem, který se významně zasloužil o vznik muzea a rozvoj jeho sbírek, byl hrabě František Klebelsberk. Klebersberk sepsal provolání "Vlasteneckým přátelům věd", které bylo výzvou k vybudování muzejních sbírek. Klebersberk rovněž přispěl vlastní knihovnou, kterou obohatil prvotní muzejní sbírky.

Ty byly zpočátku uloženy (od července roku 1818) v sálu minoritského kláštera u sv. Jakuba na Starém městě. Protože se sbírky rychle rozrůstaly, byly ukládány také v soukromých bytech. O rok později propůjčila Společnost vlasteneckých přátel umění část Šternberského paláce na Hradčanech, kde byla zřízena muzejní expozice. Od 24. května 1824 byla zpřístupněna veřejnosti.

Dnes známá budova Národního muzea na Václavském náměstí byla postavena až koncem 19. století.

()

Diskuse