Národní muzeum mělo vzniknout na Karlově náměstí. Zvítězilo ale Václavské

28.05.2012 | Karlovo náměstí bylo považováno za nejlepší místo pro muzejní budovu. V březnu roku 1862 totiž vznikl pamětní spis, ve kterém bylo Karlovo náměstí pro stavbu budovy preferováno.

Místo budoucího stanoviště Muzea s Koňskou bránou postavenou roku 1832. FOTO: Archiv Národního muzea

Spis sepsal Václav Vladivoj Tomek, který byl známým českým historikem, politikem, ale také pedagogem. Proslul zejména dílem Dějepis města Prahy, ve kterém se snažil vylíčit dějiny země.

Tomkův spis vznikl i kvůli tomu, že Nosticův palác, v němž byly uchovávány muzejní sbírky, se počátkem šedesátých let 19. století ukázal jako zcela nedostatečný. Kníže Karel Schwarzenberg kvůli tomu v roce 1861 podal zemskému výboru žádost o zbudování nového muzejního sídla. Pro výstavbu se také snažil získat finanční dotaci.

Celá záležitost se dala výrazněji kupředu až o tři roky později. Český sněm totiž 9. května odhlasoval usnesení, které podporovalo stavbu nové budovy muzea. Ta měla zároveň reprezentovat tehdejší Království české.

Stavba muzejní budovy (červenec 1886). FOTO: Archiv Národního muzea

Na stavbu ale tehdy scházely peníze. Hledaly se doslova všude. Postupně ale začala přispívat nejen česká šlechta, ale také průmyslníci spolu s představiteli tzv. inteligence.

Na vznik muzea daroval jednu z nejvyšších částek i císař František Josef I. Podle dobových pramenů sponzoroval budoucí dílo 10 000 zlatými.

V roce 1876, přesněji 21. února, přispívá k výstavbě muzea významnou měrou také město Praha. Daruje parcelu bývalých fortifikačních pozemků na horním konci Václavského náměstí, kde dříve stávala Koňská brána.

Stavba muzejní budovy (červenec 1887). FOTO: Archiv Národního muzea

Parcela o celkové výměře 13 598 metrů čtverečných pochopitelně přišla všem zastáncům stavby nové muzejní budovy velmi vhod. O Karlově náměstí se již dále neuvažovalo.

"Skutek ten, jímž královská Praha stala se předním zakladatelem příští monumentální budovy muzejní, bude zlatým písmem zaznamenán v dějinách ústavu našeho a nevyhyne po věky z paměti českého národa, ano i vzdělaného světa," píše se v dobové jednatelské zprávě.

Nadšení bylo skutečně obrovské. Není proto divu, když na dalším místě oné zprávy nalezneme provolání, které oslavuje pražský zastupitelský sbor: "My pak přijímatelé daru tak skvělého voláme slavnému zastupitelstvu královského hlavního města Prahy: Sláva."  

Na konci června 1888 už budova Muzea začala nabírat finální obrysy. FOTO: Archiv Národního muzea

(adr)