Mumie rybáře a tkadleny na výstavě Rituály smrti

19.02.2015 | Na výstavě Rituály smrti jsou vedle ostatních exponátů mapujících podoby smrti v mimoevropských společnostech vystaveny dvě pozoruhodné mumie –„Rybář“ a „Tkadlena“. Obě pocházejí ze severního Chile a jsou dokladem konzervačního působení místního teplého a suchého podnebí.

Výstava Rituály smrti v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur představuje různé podoby smrti a rozličný přístup k tomuto fenoménu v mimoevropském prostředí a nabízí srovnání napříč nejrůznějšími kulturními kontexty v časovém období od starověku až po současnost. Výstava sleduje tři rituální okruhy: odloučení, přechod ze světa živých do světa mrtvých a návrat, který se nejčastěji odehrává prostřednictvím vzpomínání na zemřelé.

Přechod ze světa živých do světa mrtvých na výstavě představují nejrůznější rituály, jejichž cílem je dosažení posmrtné existence. Patří sem také zacházení s tělem před pohřbem, a způsoby pohřbívání – například i mumifikace.

Mumie ze severního Chile

V severním Chile převládá teplé a suché podnebí a bylo tomu tak i před tisíci lety.  Zemřelí se zde ukládali do zemí bez upravování a konzervace, ta nebyla kvůli klimatickým podmínkám třeba. Pouze jim byly vyjmuty vnitřnosti, o dokonalou mumifikaci se postarala sama příroda. Mrtví byli pohřbíváni jednotlivě v sedící poloze, s hlavou spočívající na kolenou vtažených pod bradu a s rukama směřujícíma ke kotníkům. Hroby měly tvar okrouhlých jam o průměru 50 – 70 centimetrů, hluboké byly 1,2 – 1,5 metru. Těla se do nich vkládala shora. Hrobová výbava se pokládala buď na tělo, nebo pod ně – mrtví totiž dostávali s sebou na onen svět předměty, které je provázely už za života. Menší keramické nádoby byly umisťovány přímo do záhybů tkaniny a spolu s ní přivázány k tělu zesnulého. To je i případ „Rybáře“.

Mumie „Rybáře“ pochází z rybářské lokality Patillos z pouštní provincie Tarapacá na severu Chile a je datovaná do období 1250 – 1500 n. l. Tělo „Rybáře” je zahaleno do tmavohnědé tkané látky a omotáno provazy z rostlinného pletiva. V hrobu byla nalezena bohatá výbava, kterou by zemřelý mohl upotřebit i na onom světě. Jednalo se zejména o rybářské náčiní: dřevěná hlavice a kamenný hrot harpuny, šňůra k harpuně z tulení kůže, košík k nošení břemen, svazek rybářské šňůry s kovovými háčky, kamenné závaží k udici. I ostatní výbava ale mohla zemřelému zpříjemnit jeho pobyt v zásvětí, v hrobu byly ještě nalezeny skořápky jedlých škeblí a nástroje k jejich otvírání, půlka tykve sloužící jako miska i naběračka, váčky s kořením, šňupka z ptačí kosti ke vdechování halucinogenního prášku nebo hřebínek z kaktusových ostnů.

Mumifikovaná hlava „Tkadleny“ pochází z údolí Azapa poblíž města Arica v severním Chile a datuje se do období 1000 – 1450 n. l. I ona měla v hrobu bohatou výbavu: keramické nádoby, košíky, hřebínek ze dřeva a palmových štěpin, dřevěné pouzdro na barevné hlinky, lastury, vlněný opasek, váček, šátek a fragmenty dalších textilií, bavlněný váček na koku, rohož nebo dřevěné vřeteno s kamenným přeslenem.

Obě mumie s jejich pohřebními výbavami získalo Náprstkovo muzeum v roce 1969 od Universidad de Chile.

KAM DÁL?

Smrt navštíví i Náprstkovo muzeum

Na vernisáži výstavy Rituálysmrti šlehaly plameny

Trofejní hlavy amazonského kmene Jívaro

(dan)

Diskuse