Motýli, kteří nedokáží létat, dali světu hedvábí

18.07.2013 | Již několik let nabízí Náprstkovo muzeum na pár týdnů v roce zajímavou podívanou. Kdo má zájem, může si během května až června po domluvě přijít prohlédnout bource morušové. Tito malí živočichové, které volně v přírodě nepotkáte, jsou již tisíce let chováni pro svou jedinečnou schopnost produkovat hedvábné vlákno. Letošní chov bource je sice již u konce, my jsme však celý jeho průběh pro vás natočili. Podívejte se na video a seznamte se s tímto nevšedním motýlem.

Podívejte se na video o chovu boruců v Národním muzeu:

Bourci morušoví pocházejí z Číny. Postup výroby hedvábí i způsob chovu bourců tato země úzkostlivě tajila. Hedvábné výrobky, se kterými čile obchodovala, se do ostatních zemí dostávaly po tzv. Hedvábné stezce.  I přes hrozbu trestu smrti se však tajemství dostalo za hranice Číny. V Evropě se chov bource morušového rozšířil nejvíce na jihu.

Do Evropy bource údajně v dutých holích propašovali dva mniši.

České země také zažily několik vln, kdy se objevily snahy chovat bource v našich podmínkách. Jako první se o to pokusil Albrecht z Valdštejna. Údajně však ne s příliš kladným výsledkem. Úspěšnější byly snahy Marie Terezie, která hedvábnictví v našich končinách velmi podporovala. Vydala i několik patentů. Ty napomáhaly výsadbě morušových stromů, zakazovaly jejich kácení a obecně podporovaly zájemce o chov bourců.

Pokračující snahy o rozvoj tohoto odvětví v 19. století pak dokládá pražský zámeček Rangherka, spojený se jménem italského hedvábníka  Giuseppe Rangheriho.

 I v domě U Halánků, kde dnes sídlí Náprstkovo muzeum, se svého času bourci chovali. A to díky Josefě Náprstkové (tehdy ještě Křížkové), která byla členkou Jednoty pro napomáhání hedvábnictví v království Českém.

Hedvábné vlákno produkují při kuklení housenky bource morušového. Ty jsou v Číně dodnes i vítanou pochoutkou. Motýli, kteří se následně vylíhnou, byli spíše nedůležitým vedlejším produktem, který sloužil jen pro další rozmnožování. Aby při líhnutí neporušili hedvábné vlákno, byli usmrcováni ještě v kokonu. Motýli často trpí nejrůznějšími problémy a mnohdy se jim ani nepovede se z kokonu dostat ven. Ztratili i schopnost létat.

Článek byl připraven ve spolupráci s Janem Šejblem z Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur

(per)

Diskuse