18.07.2013 | Již několik let nabízí Náprstkovo muzeum na pár týdnů v roce zajímavou podívanou. Kdo má zájem, může si během května až června po domluvě přijít prohlédnout bource morušové. Tito malí živočichové, které volně v přírodě nepotkáte, jsou již tisíce let chováni pro svou jedinečnou schopnost produkovat hedvábné vlákno. Letošní chov bource je sice již u konce, my jsme však celý jeho průběh pro vás natočili. Podívejte se na video a seznamte se s tímto nevšedním motýlem.
Podívejte se na video o chovu boruců v Národním muzeu:
Bourci morušoví pocházejí z Číny. Postup výroby hedvábí i způsob chovu bourců tato země úzkostlivě tajila. Hedvábné výrobky, se kterými čile obchodovala, se do ostatních zemí dostávaly po tzv. Hedvábné stezce. I přes hrozbu trestu smrti se však tajemství dostalo za hranice Číny. V Evropě se chov bource morušového rozšířil nejvíce na jihu.
Do Evropy bource údajně v dutých holích propašovali dva mniši.
České země také zažily několik vln, kdy se objevily snahy chovat bource v našich podmínkách. Jako první se o to pokusil Albrecht z Valdštejna. Údajně však ne s příliš kladným výsledkem. Úspěšnější byly snahy Marie Terezie, která hedvábnictví v našich končinách velmi podporovala. Vydala i několik patentů. Ty napomáhaly výsadbě morušových stromů, zakazovaly jejich kácení a obecně podporovaly zájemce o chov bourců.
Pokračující snahy o rozvoj tohoto odvětví v 19. století pak dokládá pražský zámeček Rangherka, spojený se jménem italského hedvábníka Giuseppe Rangheriho.
I v domě U Halánků, kde dnes sídlí Náprstkovo muzeum, se svého času bourci chovali. A to díky Josefě Náprstkové (tehdy ještě Křížkové), která byla členkou Jednoty pro napomáhání hedvábnictví v království Českém.
Hedvábné vlákno produkují při kuklení housenky bource morušového. Ty jsou v Číně dodnes i vítanou pochoutkou. Motýli, kteří se následně vylíhnou, byli spíše nedůležitým vedlejším produktem, který sloužil jen pro další rozmnožování. Aby při líhnutí neporušili hedvábné vlákno, byli usmrcováni ještě v kokonu. Motýli často trpí nejrůznějšími problémy a mnohdy se jim ani nepovede se z kokonu dostat ven. Ztratili i schopnost létat.
Článek byl připraven ve spolupráci s Janem Šejblem z Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur
(per)
Bourec v Čechách | Honza | čtvrtek 18. července 2013 19:08 |
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!