Linoryty Josefa Čapka byly nominovány na cenu INFORUM

15.05.2013 | Digitalizace a on-line zpřístupnění linorytových štočků Josefa Čapka, které uchovává ve svých sbírkách Knihovna Národního muzea, byly nominovány na prestižní Cenu INFORUM 2013. Ta oceňuje nejvýznamnější a nejlepší český produkt, službu nebo čin spojený s elektronickými informačními zdroji v tzv. paměťových institucích.

INFORUM je největší česká konference o profesionálních informačních zdrojích. Jejími hlavními tématy jsou informační technologie a zprostředkování informací paměťovými institucemi jako jsou knihovny, muzea, archivy, galerie, výzkumné ústavy nebo univerzity. V roce 2013 proběhne v Praze již její 19. ročník. Účastníci konference tradičně volí z nominovaných projektů ten nejzajímavější a nejpřínosnější, který obdrží Cenu INFORUM.

Letos se mezi devíti nominovými projekty objevil i počin Národního muzea – digitalizace a on-linezpřístupnění linorytových štočků Josefa Čapka. Soubor čtyř desítek linorytových štočků dokumentuje výtvarníkovu knižní tvorbu z 20. let 20. století. Pestrá kolekce obsahuje Čapkem ručně zhotovené tiskové desky pro knižní obálky především pro nakladatelství Čin.

Nominace je o to zajímavější, že se jedná o ocenění souhry několika oddělení v rámci Národního muzea. Linorytové štočky byly nejprve vybrány pro projekt digitalizace Knihovnou Národního muzea.

K digizalizaci samotné bylo případě Čapkových štočků bylo použito fotoaparátu. Štočky se vzhledem k tomu, že mají poměrně tmavou barvu a náměty nejsou příliš kontrastní, fotografovaly dost obtížně. Jako nejlepší řešení se ukázalo použití silnějšího bočního světla, které zvýraznilo stíny v prohlubních a tím samotné výtvarné náměty.

Fotografie i s popisy byly následně nahrány na eSbírky, což s sebou někdy nese jisté komplikace. Publikování sbírkových předmětů je výrazně limitováno zněním autorského zákona. Na internetových portálech je možné vystavit pouze předměty, na které se již autorská práva nevztahují (uplynula zákonná ochranná lhůta), anebo předměty, u kterých má muzeum souhlas autora nebo dědiců autorských práv.

Vystavení na eSbírkách se v podstatě neliší od reálného vystavení v expozici – navíc je zde jedinečná možnost, mít předměty stále "na dosah", byť virtuálně.

Štočky Josefa Čapka, z nichž některé sloužily pro dvou i vícebarevný soutisk, ukazují leckdy náročné pracovní postupy knižního grafika. Linoryt byl při vzniku Čapkových knižních obálek častou technikou, a to především kvůli cenové dostupnosti materiálu.

Čapkova knižní grafika a jeho osobitý rukopis jsou inspirovány dobovými myšlenkovými proudy a tendencemi, mezi než patří zejména kubismus a expresionismus, a také inspirace tzv. primitivním uměním. Právě primitivismus byl od nástupu českého moderního umění jedním z jeho inspiračních zdrojů. Umělci jeho prostřednictvím hledali únik ze svazující a vyprázdněné akademické rutiny a objevovali cestu k zapomenutým počátkům umění. Zajímali se o tvorbu přírodních národů (zejména Afriky a Oceánie), staré či lidové umění nebo dětskou tvorbu. Josef Čapek svou fascinaci "primitivní" tvorbou shrnul v knize Umění přírodních národů (1933), kde popisuje, co jej na umění těchto národů zajímá a přitahuje.

Ve volné tvorbě knižních obálek, hrála u Čapka velkou roli mnohovýznamovost, existence různých možností čtení jednoduchých tvarů. Síla náznaku, fragmentu, znaku, který se pomocí fantazie proměňuje v jinou věc a na umělci je tento znak vytvořit. Libovolné čtení je pak úkolem diváka. Neurčito a nejednoznačnost, náznak jako inspiraci primitivismem dokazuje i citát z jeho knihy: "jsou africké masky, u kterých zůstává dráždivé neurčito, představují-li tvář člověka, nebo antilopy". Pozorný divák je objeví i u fotografií štočků.

Linoryt patří mezi techniky tisku z výšky, které využívají principu tisku neodřezaných nebo neodrytých ploch. Tiskařská, převážně olejová barva se válečkem nebo hadříken nanáší na vystouplé plochy a z nich se v satinýrce (válcový přítlačný stroj) nebo ručně pomocí válečků nebo kostic silným přítlakem přenáší na navlhčený grafický či jiný papír s velkým podílem vláken. Původně bylo k výrobě matric používáno linoleum – jemná korková drť pojená lněnou fermeží.

V článku byly použity informace z knihy Vidět knihu/ Knižní grafika Josefa Čapka.

(dan)

Diskuse