17.02.2014 | Jaké jsou formy finanční kriminality v současnosti a jaký je vývoj trendů v této oblasti od doby po roce 1989? Na co by si měla dát veřejnost ve finanční oblasti pozor? Poslechněte si audiozáznam debaty s odborníky v Národním muzeu na téma moderní formy finanční kriminality.
Ve čtvrtek 20. února 2014 od 18.00 se v Nové budově Národního muzea konala další z debat cyklu Peníze hýbou světem. Tentokrát byla zaměřena na moderní formy finanční kriminality. S diváky debatovali vedoucí oddělení řízení operačních rizik a AML - Air Bank, a.s., předseda Komise pro bankovní a finanční bezpečnost České bankovní asociace Petr Barák, bývalý ředitel odboru závažné hospodářské kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze Radim Daňhel a vrchní komisař odboru mezinárodní spolupráce a metodiky Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, držitel titulu Policista roku 2012 Marián Dvorščík.
Cest, jak se nelegálně obohatit, je celá řada. Jednu z nich představují finanční podvody nejrůznějšího druhu. Patří mezi ně např. rozsáhlé finanční zpronevěry typu pyramidových her (známého „letadla“), „tunelování“ firem či bankovních ústavů, nadhodnocování veřejných zakázek podplacenými úředníky či krácení daní. Podobné jevy nepřispívají k důvěře občanů ve společenský a politický systém a mají negativní dopad na lidskou morálku. V zájmu státu je proto finanční kriminalitu co nejúčinněji potírat. To má za úkol např. zvláštní složka Policie ČR, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování (ÚOKFK SKPV). Příběhy moderní finanční kriminality najdete i na výstavě Peníze v Nové budově Národního muzea. Jedním z nich je příběh Harvardských investičních fondů.
Divoká devadesátáNa počátku 90. let 20. století bylo zapotřebí přeměnit centrálně plánovanou ekonomiku v ekonomiku zaměřenou na tržní hospodářství. K tomu bylo zapotřebí přesunout státní majetek do soukromých rukou. Dělo se tak jak prostřednictvím restitucí, převodu majetků na obce a města a také dvou vln privatizace. Kuponová privatizace se týkala majetku o přibližné hodnotě 1 200 miliard Kč, tedy 42 % z celkového privatizovaného státního majetku. Každý dospělý občan si mohl zakoupit kupónovou knížku za 35 Kč a k ní známku za 1000 Kč. Kuponová knížka obsahovala 10 kuponů po 100 bodech. Přidělené body mohl investovat do jakéhokoliv podniku, který se kupónové privatizace účastnil. V roce 2006 vlastnil v průměru každý desátý člověk akcie z kupónové privatizace.
Kdo nechtěl investovat během kupónové privatizace na počátku 90. let. 20. století sám, mohl využít služeb investičních privátních fondů, což byly instituce, které shromažďovaly investiční body a následně je za vlastníka investovaly. Harvardské fondy slibovaly lidem pomocí masivní reklamy do roka jistotu desetinásobného zhodnocení investice, což Viktoru Koženému, který stál v čele fondů, přineslo úspěch. Harvardské investiční fondy již v roce 1994 kontrolovaly asi 50 lukrativních českých podniků v odhadované ceně několika desítek miliard. Majetek fondů byl poté "vytunelován" – převáděn do zahraničí a Harvardský průmyslový holding a.s., což byl subjekt vzniklý transformací fondů, poté upadl do likvidace. Viktor Kožený se uchýlil na Bahamy a byl na něj vydán mezinárodní zatykač. V nepřítomnosti byl odsouzen českými soudy na 10 let za podíl na tunelování harvardských fondů. Proti rozsudku se odvolal k Nejvyššímu soudu.
Zajímá vás téma finanční kriminalita a nestihli jste se debaty zúčastnit? Poslechněte si její audiozáznam přímo zde na portálu Muzeum 3000.
S hosty debaty diskutovali:
Petr Barák
se dlouhodobě věnuje problematice finanční kriminality ve vztahu k bankovnímu sektoru. V současnosti pracuje jako vedoucí oddělení operačních rizik a AML ve společnosti Air Bank, a. s., dlouhá léta však působil ve firmě GE Money Česká republika, kde měl na starosti mimo jiné interní audity a problematiku prevence legalizace výnosů pocházejících z trestné činnosti. Jako předseda Komise pro bankovní a finanční bezpečnost České bankovní asociace se podílí na vytváření standardů v oblasti bankovní bezpečnosti. Je členem mezinárodní asociace ACAMS, sdružující odborníky na praní špinavých peněz.
Radim Daňhel
působil ve funkci ředitele odboru závažné hospodářské kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze. Na starosti měl mimo jiné kauzu možného vyvádění peněz ze státní ropné společnosti ČEPRO. Zabýval se také mnohamilionovými daňovými úniky při obchodu s cigaretami. V lednu 2013 se podílel na vypracovávání žádostí na zabrání majetku, zabaveného v souvislosti se závažnou hospodářskou kriminalitou, kterou páchaly osoby, amnestované prezidentem Václavem Klausem. Na jaře 2013 byl na vlastní žádost z funkce na Vrchním státním zastupitelství uvolněn a stal se řadovým pracovníkem Okresního státního zastupitelství v Kroměříži.
Marián Dvorščík
pracuje jako vrchní komisař odboru mezinárodní spolupráce a metodiky Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Policie ČR. Jako hlavní metodik útvaru koordinuje přípravu standardů pro provádění finančního šetření a zajišťování výnosů z trestné činnosti - s přispěním jeho týmu se podařilo policii v roce 2012 zajistit rekordní sumu nepoctivě nabytých peněz. Jednalo se přibližně o 5,8 mld. korun. To byl také hlavní důvod, proč byl Marián Dvorščík vyhlášen Policistou roku 2012.
KAM DÁL?
Všichni by chtěli na výstavu Peníze do Národního muzea!
VIDEO: Tavba zlata pro výstavu Čas zámořských objevů
(dan)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
