15.06.2015 | Letos si připomínáme 600 let od smrti Mistra Jana Husa. Vzpomínkové akce probíhaly i před sto lety v roce 1915 na pětisté výročí, kdy byla v Museu království českého uspořádána velká výstava na jeho památku. Tu se podařilo zrealizovat i přes tíživou atmosféru první světové války. Iniciátorem celého projektu byl vlastenec a filozof František Mareš.
Myšlenka uspořádat velkou výstavu k pětistému výročí upálení Mistra Jana Husa nebyla nijak překvapivá, neboť Hus představoval pro vlastence významnou osobnost. Například T. G. Masaryk ve svém díle Jan Hus: naše obrození a naše reformace píše: "Že naše obrození je pokus pokračovat v díle Husově, vidíme z těch našich hlavních buditelů a jejich úsilí: Dobrovský, Kollár, Šafařík, Palacký, Havlíček, Smetana (Aug.) pokračují na dráze nastoupené Husem." Na blížící se výročí tehdy upozornil univerzitní rektor a vlastenec František Mareš, který chtěl připomenout Husovu osobnost nejen jako reformátora, ale i z hlediska jeho působení na pražské univerzitě (dnešní Karlova univerzita). Okamžitě sestavil komisi, která měla výstavu zrealizovat. Protože šlo o velkolepý projekt, jako místo konání výstavy bylo vybráno Museum Království českého (dnešní Národní muzeum), které už od roku 1981 sídlilo v nově postavené honosné budově na Václavském náměstí.
František Mareš chtěl výstavou vyzdvihnout také Husovo působení na pražské univerzitě.
I přes probíhající světový konflikt se výstavu nakonec podařilo zrealizovat v tom rozsahu, v jakém byla naplánována. A to i navzdory problematické finanční situaci, která kvůli válce v muzeu postupně nastávala. Čtyři velké oddíly seznamovaly návštěvníky s Husovým životem. První část představila písemnosti, které měly vztah k osudu samotného Mistra Jana Husa, jako například listiny, které s sebou vezl do Kostnice. V druhé části byly shromážděny veškeré rukopisy, opisy nebo tisky husových děl, které se výstavní komisi podařilo dohledat.
Nejpodstatnější částí výstavy byla tzv. Husova Ikonografie, která předložila vývoj představy o podobě tohoto reformátora tak, jak se později odrážela v umění. Husova podoba zajímá odborníky i dnes. Protože se žádná z jeho podobizen nedochovala, existuje nepřeberné množství interpretací jeho možného vzhledu. Většinou záleželo na vyznání autora vyobrazení nebo vzoru, o který se opíral. Na nejstarších vyobrazeních je Hus znázorňován bez vousů, později v 16. a 17. století s vousem, což vycházelo z reformních učení. V Jenském kodexu je například také zachycen s vousem, a to z toho důvodu, aby jeho strasti byly připodobněny utrpení Ježíše Krista.
Zajímavá byla například i vyobrazení Husa na zvonech. Výstava návštěvníky seznámila se dvěma zvony prostřednictvím fotografických či kresebných reprodukcí. Tyto dva zvony, v Okrouhlici a Veclově, ovšem nebyly jediné zvony s podobiznou českého reformátora. Katalog pro úplnost uvádí ještě další místa, například v Ústí nad Labem, Bnečicích nebo Hradci. Je smutným faktem, že některé z nich se už konce války nedočkaly. Například zvon ve Veclově byl zabaven armádou na výrobu zbraní.
Vzhled Mistra Jana Husa zajímal badatele před sto lety stejně jako dnes.
Poslední část výstavy provedla po místech, kde se význačný reformátor prokazatelně pohyboval. Návštěvníci se tak mohli seznámit nejen s lokalitami, které jsou ve spojitosti s Husem často uváděny, jako je Husinec, Kostnice nebo Betlémská kaple, ale například i s tehdejší univerzitní kolejí.
Že šlo o skutečně jedinečný projekt, dokazuje i soupis všech institucí a jedinců, kteří se na výstavě podíleli. Katalog k výstavě zmiňuje mimo Musea království Českého také c. k. universitní knihovnu, Městský archiv, ale i Východočeské museum, Umělecko-průmyslové museum nebo město Poličku.
Nyní si v Národním muzeu připomínáme 600 let od upálení Mistra Jana Husa prostřednictvím výstavy Husovské unikáty. Od výstavy před sto lety se liší tím, že se nesnaží ukázat co největší množství exponátů, ale zaměřuje se jen na ty nejcennější. V prvních čtyřech dnech byl například vystaven i originál Jenského kodexu, který se vystavuje jen velmi vzácně.
(EK)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
