Chronošlap zamířil do Národního muzea

17.03.2015 | Mezi nejnovější akvizice divadelního oddělení Národního muzea patří celohlavová maska postavy Chronošlapa z inscenace Jan Hus – Vzkříšení pražského poloprofesionálního souboru Kaberet Caligula. Spolu s ní muzeum přijalo také digitální fotoarchiv souboru obsahující asi 2800 fotografií, ale i několik tisků, videí a zvukových nahrávek.

Jádro dodnes činného divadelního souboru Kabaret Caligula se utvářelo kolem roku 1996 mezi studenty pražského Gymnázia Jana Keplera, v letech 1997 až 2002 nesl soubor název Studio Hlamestyl. Členové souboru se od počátku zaměřovali na komediální, kabaretní typ divadla s výrazným zapojením erotiky, násilí a všemožných vulgarit. Hranice lehčí studentské zábavy soubor poprvé překročil v roce 2000, kdy uvedl v Žižkovském divadle Járy Cimrmana svou první celovečerní hru Jan Hus: Vzkříšení. Inscenace kombinovala prvky fantasy a sci-fi s vážným historickým tématem, byla blasfemickou, nicméně chytrou až intelektuálně jiskřivou interpretací české historie (Jan Hus chce vzkřísit armádu zombií a nastolit apokalypsu. Zabránit se mu v tom mimo jiné snaží „Chronošlap“, světanápravce vyslaný z budoucnosti.).

Naznačenou poetiku prolínání vysokého (historie, umělecká klasika) a nízkého (brak, kýč) soubor rozvíjel i v dalších celovečerních inscenacích – Hamlet: Přání zabít (2004), Zkáza vesmírné lodi Libido (2007), PanzerFaust (2013) i v kratších skečích. Ze své podstaty amatérské divadlo (čtveřice hlavních autorů her a zároveň herců provozuje tuto činnost zadarmo) začalo postupně využívat postupy profesionálního divadla. Do týmu začali být zařazováni placení spolupracovníci (autoři výpravy, produkční, ale i někteří školení herci), velká pozornost se začala soustřeďovat na marketing a propagaci. I s ohledem na dlouhodobou spolupráci souboru s relativně velkým a vlivným pražským kulturním prostorem – žižkovským Palácem Akropolis – se souboru podařilo vytvořit stabilní diváckou a fanouškovskou základnu.

Celohlavá maska Chronošlapa, zařazená do sbírky Národního muzea, pochází z roku 2007. Vznikla pro obnovenou a částečně upravenou premiéru první celovečerní hry souboru Jan Hus – Vzkříšení.  Vzhledem k tomu, že byly před několika lety vykradeny sklady, kde byl uložen fundus divadla, jedná se o jednu z mála dochovaných trojrozměrných památek, dokumentující činnost souboru před rokem 2010. Vzhledem k historii i umělecké profilace divadla se jedná o mimořádně reprezentativní předmět.  Odkazuje k první celovečerní hře souboru a zároveň jeho prvnímu většímu diváckému úspěchu. Je ovšem také ukázkou pozdější vývojové etapy, kdy divadlo začalo spolupracovat s externími spolupracovníky.

Autorem masky je František Chmelík (alias Franta Sádra), designér holešovického klubu Cross. Toto místo je pověstné neotřelou výzdobou, vytvořenou ze součástek strojů – ty tvoří nejrůznější často pohyblivé či svítící plastiky. Maska, která byla součástí v celistvosti nedochovaného kostýmu (také boty, krátké kalhoty, nárameníky, hrudní pancíř, palná zbraň), je vytvořená obdobnou metodou recyklace, jejímž základem je plastový svářečský kryt doplněný drobnými součástkami či kabely. Součástí masky jsou i led žárovky, které v průběhu představení svítily. Předmět svým výtvarným pojetím nevypovídá pouze o steampunkové  estetice, typické pro Kabaret Caligula, ale je zároveň i připomínkou specifického designu jednoho z nejpopulárnějších pražských klubů začátku 3. tisíciletí.

Autorem článku je Vojtěch Poláček z Divadelního oddělení Národního muzea.

KAM DÁL?

Maryšu najdete nově i na eSbírkách

Muzeum ukáže Loupežníka, pozoruhodnou hru bratří Čapků

Prohlédněte si rukopisDvořákovy slavné 9. symfonie

(dan)

Diskuse