Božena Němcová a bratři Fingerhutové

08.07.2015 | Boženu Němcovou zná každý. Byla to slavná spisovatelka, krásná a muži obletovaná žena, ovšem nešťastná matka i manželka. Bez výpomoci cizích lidí by nedokázala uživit rodinu a svoje trápení občas zaháněla sklenkou něčeho ostřejšího.

Když přišla v roce 1842 se svým manželem do Prahy, stala se středem pozornosti vlastenecké společnosti a ozdobou mnoha tehdejších salonů. Její krása i pozornost mužů se brzy staly zdrojem pomluv a klepů. V Praze manželé Němcovi zůstali jen dva roky a Božena následovala svého manžela do Domažlic, Nymburka, Liberce a opět do Prahy – tam všude byl její manžel služebně posílán. Když byl Josef Němec v roce 1850 přeložen do Uher, zůstala Božena i s dětmi v Praze a opět se stala terčem pomluv. Její přátelství s Matoušem Klácelem, Dr. Helceletem, Dr. Vilémem Lamblem a Dr. Hanušem Jurenkou spolu s moderními názory na vzdělání i uplatnění žen ve společnosti jí pověst nevylepšovalo. I když literární práce Němcové měly úspěch, pražská společnost viděla na prvním místě její nezodpovědné a pro mnohé nemorální chování. Božena Němcová neuměla vést domácnost, nedokázala hospodařit s omezenými finančními prostředky a v mnohém byla velmi naivní. Navíc došlo k roztržce mezi manželi. Němcovy příjmy byly malé a tak mohl jen stěží podporovat rodinu v daleké Praze. Bez pomoci přátel se spisovatelka, ani její děti neobešly. Netýkalo se to jen oblečení a obutí, které dostávala od přátel, ale také jídla a pití.

Každá návštěva znamenala nejen finanční výpomoc, ale velmi často také alkoholické nápoje, jak dokládá poznámka v deníku Vojty Náprstka: „Paní Němcová pro alkohol a rum“.

Již od první návštěvy Prahy se znala s bratry Fingerhutovými, kteří se stali jejími častými dodavateli nápojů. Ferdinand Fingerhut (1824-1887) se vyučil sládkem, procestoval Evropu a byl okouzlen hudbou, divadlem a Paříží. V době bratrova exilu vedl s matkou pivovar a vinopalnu U Halánků na Betlémském náměstí (dnes Náprstkovo muzeum). Po bratrově návratu mu matka koupila Černý pivovar na Karlově náměstí, kde si také vybudoval známý kulturní salón, který navštěvovali přední herci, hudebníci a zpěváci. Ferdinand Fingerhut byl známý nejen jako velký milovník hudby a divadla, ale také krásných žen a jídla. Například pravidelně u něho obědval Antonín Dvořák či Karel Bendl. Fredinand Fingerhut se angažoval v kulturním životě Prahy a Němcovým pomáhal poprvé již roce 1856 při organizování pohřbu Karla Havlíčka Borovského. Byl to on, kdo vše platil, včetně koruny z bobkovitě, kterou položila Božena na Havlíčkovu rakev nebo vavřínový věnec, který dostal Havlíček na čelo. Když se po Havlíčkově smrti dražila jeho pozůstalost, opět přispěl Ferdinand Fingerhur. O jeho kontaktech s Boženou Němcovou víme především z její korespondence, kde zmiňuje mimo jiné jeho neomalené dvoření i hrubé chování ve společnosti. Jisté však je, že Boženu Němcovou podporoval nejen finančně, lístky do divadla a potravinami, ale především pivem. Protože mu bylo trapné dávat krásné ženě peníze, maskoval to drobnými úkoly, kterými ji pověřoval, např. psaním adres na obálky apod.

 Naproti tomu jeho bratr Vojtěch Fingerhut, který si říkal Náprstek, se Boženě Němcové nedvořil. Zanechal několik deníků a z nich vysvítá, že jej Božena často navštěvovala, a to již od jeho návratu z desetiletého exilu. Jen v roce 1860 byla Božena Němcová v domě U Halánků, kde Vojta bydlel se svou matkou, tři a dvacetkrát. Náprstek se zmiňuje o tom, že se mu spisovatelka svěřovala se svými problémy s manželem i s dětmi. Jeho poznámka „Vždy potřeba peněz!“ dokládá, že každá návštěva znamenala nejen finanční výpomoc, ale velmi často také alkoholické nápoje: „Paní Němcová pro alkohol a rum“. Vinopalna U Halánků byla vyhledávaným podnikem, kde se vyrábělo několik druhů alkoholických nápojů, které se dodávaly po celých Čechách. Není divu, že chutnaly i slavných českým literátům.

Autorem článku je Milena Secká z Náprstkova muzea.

Galerie:

Kam dál?

(EK)

Diskuse