2012 konec světa? Děti kukuřice mají jasno

23.04.2012 | V souvislosti s rokem 2012 se často hovoří o zkáze světa. Starý mayský kalendář totiž končí letošním prosincem. Máme se tedy bát? Potomci Mayů vědí o konci světa své.

Kdo ale jsou a jak dnes žijí potomci původních obyvatel jižního Mexika a severní části Střední Ameriky? Na přednášce v Náprstkově muzeu posluchače do centra mayské kultury – Guatemaly zavedla Olga Vilímková, která se již mnoho let zabývá indiánskými kulturami této oblasti a Peru.

Ve jménu kukuřice

Moderní Mayové jsou převážně zemědělci úzce spjatí zejména s kukuřicí.  Její barvy, červená černá, bílá a žlutá, jsou dokonce posvátnými barvami. Staří Mayové také věřili, že lidé byli z kukuřice stvořeni. Kromě ní dnes pěstují i kávu nebo kakaové boby. Pravá mayská čokoláda se však pro nás trochu překvapivě nekonzumuje na sladko, ale připravují se z ní hlavně hutné omáčky – například s paprikou.

Většina Mayů ctí tradice. Téměř všechny ženy nosí kroje, i když u mladé generace začíná být v oblibě levné současné oblečení. Není znám přesný počet dialektů mayštiny, ale i jazyk udržují spíše ženy. Muži více používají španělštinu. Mayský muž má také nad ženou tradičně vyšší postavení, což bohužel často vede k ponižování a domácímu násilí.

Ženy vstávají i ve tři hodiny ráno, aby rozdělaly oheň a připravily čerstvé placky z kukuřičné mouky. Říká se, že dobrá manželka se pozná podle toho, jak brzo vstává a zda dělá ke každému jídlu čerstvé kukuřičné placky. Špatná manželka je koupí v supermarketu. Ačkoli indiánské děti mají povinnou školní docházku a vzdělanost se tak zlepšuje, vztah ke škole není mezi místní komunitou příliš kladný. Domnívají se, že dětem bere jejich identitu a duši.

Život v rovnováze

Základní pojem pro každého Maye  představuje výraz „equilibrio” – rovnováha. Život v rovnováze s přírodou a prostředím obecně je ideálem, jemuž podřizují své myšlení i chování.

Pro historicky težce zkoušené etnikum je také příznačná vzájemná solidarita a soudržnost.

Tomu, kdo žije v rovnováze s přírodou, se nemůže stát, že by ho napadl krokodýl nebo uštknul had. To se stává jen těm, co si přírody neváží.

V kultuře Mayů je silně zakotveno náboženství, které je dnes představováno křesťanstvím. I do něj se však prolínají staré rituály.

O tom, jak výrazně jsou mezi indiány zakořeněny tradiční pověry svědčí například i to, že mayky běžně nerodí v nemocnicích, ale samy doma. To však není způsobeno jen nedostupností lékařské péče. Podle rituálního mayského kalendáře má každý člověk podle dne narození přiřazeného svého „spojence”. Může jím být například jaguár, králík a podobně. Pokud by chtěl někdo někomu ublížit, například pomocí obřadu černé magie, musel by nejprve znát a zničit  právě tohoto spojence.
Proto indiáni tají přesný den svého narození. I v oficiálních dokladech mívají často uvedena smyšlená data.

Konec světa bude

A jak je to s oním obávaným koncem světa? Rok 2012 je v mayském kalendáři skutečně významný. A opravdu předznamenává jistý konec. Jedná se však jen o konec jednoho světa, po kterém přijde další.

Podle Olgy Vilímkové Mayové věří, že již bylo pět světů. Čtyři z nich byly zničeny vodou, ohněm, větrem a jeden z nich dokonce pozřeli jaguáři. Není přesně známo, jak skončí ten “náš” pátý svět, který začal v roce 3114 př.n.l. Je však jisté, že svět, který bude následovat, bude spíše duchovní. Materiální stránka nebude mít takový význam a naše civilizace se oprostí od negativního. Tato změna prý však již probíhá; nezačne v jeden konkrétní den.

Dnešní Mayové tak v kalendáři svých předků pokračují dál a katastrofické vize o konci hmotného světa rozhodně nesdílejí. Konec konců, letošní „silou roku” je dle mayského rituálního kalendáře moudrost.

PhDr. Olga Vilímková, PhD. je zakladatelkou  Nadačního fondu Inka a autorkou výstav o životě indiánů v Peru. Byla také spoluautorkou již ukončené výstavy v Náprstkově muzeu o současných obřadech indiánů Mexika a Peru.

(per)

Diskuse