Prohlédněte si Jirušovy bedny na vlastní oči. Jsou vystaveny v Národním muzeu

10.05.2012 | Co se skrývá v Jirušových bednách? Jaká tajemství do nich vědec před více než stoletím ukryl? Na tyto otázky dosud neznáme jasné odpovědi. To ale nemění nic na tom, že si podivné schránky mohou návštěvníci Národního muzea prohlédnout na vlastní oči už 10. května.

Speciální tým Národního muzea po obsahu beden usilovně pátrá. Vyloučeny ale byly jakékoliv způsoby, které by dovolovaly nahlédnout za jejich dřevěné obaly - ať už pomocí vrtné sondy, nebo počítačové tomografie.

Jak tedy přijít na kloub tomu, co do nich Jiruš ukryl? Může to být snadné. Stačí jen zapátrat v rozsáhlých archivech Národního muzea! Podle odborníků se totiž Jiruš mohl před svými kolegy a přáteli zmínit o tom, co mělo být po jeho smrti ukryto a zapečetěno v bednách.

"Mohl jim takové informace poskytnout ústně, ale také je mohl vložit do korespondence," domnívá se ředitel Knihovny Národního muzea Martin Sekera.

"Jako odborníky nás takové dobové svědectví velice zajímá a pro výzkumnou práci to je legitimní. Neděláme žádný vrt, ani tomografický počítačový průzkum. Pouze se z veřejných zdrojů pokusíme zjistit, anebo vyloučit, zda něco takového vůbec existuje," dodal Sekera.

Specialisté pod vedením archivářky Mileny Běličové proto nyní v archivních zdrojích hledají všechny informace, které jsou svázány s životem Bohuslava Jiruše. Doufají, že tak naleznou dokument, který osvětlí podivné dobové svědectví, které se smí odpečetit až v roce 2101.

Jak Jiruš vypadal?

Ještě před několika dny jsme neznali Jirušovu podobu. Sice jsme měli stopu - dopis redaktora vídeňského lékařského časopisu, v němž děkuje Jirušovi za zaslanou fotografii k článku věnovanému vědcovým 60. narozeninám. Také zápis komise o balení beden prozrazuje, že Jirušova podobenka byla do jedné z truhel uložena.

Systematický průzkum muzejních uměleckých sbírek ale vydal na světlo něco mnohem lepšího než nezřetelnou fotku. Objevili jsme skleněný pohár, na kterém byla detailně vyvedena Jirušova podobizna. 

Pozůstalost je roztříštěná

Pozůstalost po Jirušovi je v současnosti nejednotná. V Archivu Národního muzea se nachází osobní fond Jiruše, který se sestává z nejrůznějších dokumentů. Jsou v šestnácti krabicích formátu A4 o výšce jedenácti centimetrů. Právě tyto materiály nyní pracovníci muzea pročítají a snaží se odhalit další podrobnosti o životě vědce, farmakologa, botanika a mimo jiné také věhlasného chemika.

Na osobní fond Jiruše navazují dvě podobně velké krabice plné genealogických dokumentů a osobních dokladů, které je nutné rovněž velmi pečlivě projít. Archiváři mají k dispozici také devět škatulí s fotografiemi, které nakoupil Jiruš. Dalším zdrojem informací je muzejní registratura. Jedná se úřední spisy muzea, v němž byl Jiruš deset let členem správního výboru.

"Registratura je značně rozsáhlá. Nejstarší část je umístěná v Praze, druhá v Terezínských depozitářích. Evidence prvních sto let existence muzea (nejrůznější dokumenty a smlouvy) se vešla do devadesáti krabic. Dalších sto let historie instituce je pak uloženo v regálech v pěti místnostech v Terezíně," přibližuje Běličová nelehkou práci archivářů, kteří musejí v krátkém čase nastudovat velké množství informací. A to jen s malou nadějí na to, že by v nich něco nového objevili.

Po Jirušových stopách se vydali také odborníci z Oddělení starších českých dějin. Velká část předmětů a osobních materiálů Jiruše se totiž nachází i ve sbírkách Národního muzea.

Kdy se dozvíme něco nového o obsahu schránek? Obsahují nějaké skutečné poklady? Nebo jen zajímavá dobová svědectví, která jsou cenná pouze pro archiváře a historiky? Jsou bedny plné jedů, nebo naopak zázračných léků? Odpovědi na tyto a další otázky dosud nemáme.

Díky pečlivé práci archivářů a historiků ale některé z nich s trochou štěstí zodpovíme dříve než v roce 2101, kdy budou bedny otevřeny. Zpravodajský web Muzeum 3000 bude práci odborníků Národního muzea pečlivě sledovat a o jejich poznatcích a zjištěních průběžně informovat.   

Kdo byl Bohuslav šlechtic Jiruš  

Bohuslav šlechtic Jiruš se narodil 17. října 1841 v Praze, vystudoval lékařství. Od r. 1875 byl profesorem botaniky na univerzitě v Záhřebu, od 1886 profesorem farmakologie v Praze. V roce 1897 se stal jednatelem Muzea království Českého, podnikl řadu výzkumných cest (hlavní výzkum konal v Dalmácii).

Je autorem mnoha botanických a farmakologických publikací. Nechybí mezi nimi ani pojednání z oboru lékařské chemie. V roce 1891 se stal členem správního výboru Muzea království Českého, od 1897 vykonával funkci jednatele.

Ve své závěti (1899 s dodatkem 1901) Muzeu odkázal celý svůj majetek. Zemřel 16. listopadu roku 1901.

(adr)

Diskuse