Podívejte se, kolik práce dá postavit sto let starý betlém.

04.12.2017 | Advent je tu a jako každý rok se můžete přijít pokochat půvabným betlémem do přízemí Národopisného muzea v Kinského zahradě na Praze 5. Tentokrát vystavujeme část krásného díla příbramského řezbáře Václava Karase z našich sbírek. I letos stavbu jesliček řídil betlémář Ján Chvalník.

Návštěvníci Národopisného muzea Národního muzea práci příbramského řezbáře Václava Karase dobře znají. Několik jím vytvořených staveb zdobí jesličky ve stálé expozici. Většina jeho díla však nebyla vystavena už mnoho let. Betlém, který je po dobu předvánočního a vánočního období vystaven v přízemí muzea, tak prezentuje zhruba 40 krásně barevných figur a více jak 20 zvířátek.

Příprava betléma zabrala pracovnicím Národopisného muzea pod vedením příbramského betlémáře Jána Chvalníka téměř 4 hodiny. Tak neváhejte a přijďte se podívat! Otevírací dobu najdete na našich webových stránkách.

Nadaný horník, který přežil katastrofu

Václav Karas se narodil 24. 9. 1864 do chudé rodiny v Narysově nedaleko Příbrami. Už v dětství se u něj projevila velká zručnost a nadání na řemesla. Od 14 let však musel fárat do rudných dolů na Březových Horách. V roce 1892 jen díky šťastné náhodě unikl katastrofickému požáru na dole Marie, při kterém zemřelo 319 horníků. Krátce před neštěstím vyfáral Karas pro olej do lampiček.

Šikovný havíř si našel čas i na koníčky – hrál například na trubku. Rád také četl. Ve volných chvílích mu nebyla žádná práce cizí. Zvládl opravit hodiny, ušít boty, ale i zedničit a truhlařit. Ze všeho nejraději však v zimě před Vánocemi vyráběl nové části jesliček. Kromě své fantazie využíval jako předlohu pro stavby i figury pohlednice či práce jiných betlémářů. Inspirovat se při zvárňování "daráčků" (vžitý název pro postavičky, které jdou obdarovat Ježíška) již existujícími figurkami ostatních autorů bylo v té době velmi běžné.

Betlém přes půl světnice

Karasovy jesličky jsou polychromované hliníkovými barvami rozdělanými v klihové vodě. Nástroje si nadaný řezbář vyráběl sám. Místo smirkového papíru používal na dočištění střípky skla. 

Jesličky rostly každým rokem, a když je u Karasů na Vánoce postavili, zabíraly půlku světnice.
Jejich tvůrce zemřel 13. října 1952. Poté je zdědil Karasův zeť Karel Češka, který v touze uchovat tuto významnou památku lidového umění věnoval celé dílo roku 1964 Národopisnému muzeu Národního muzea.

Text čerpá z článku Jána Chvalníka Karasovy jesličky, který vyšel ve Zpravodaji příbramských betlémářů (Prosinec 2017, č. 17)

(per)

Diskuse