27.08.2012 | Představte si ostrov, hustě zarostlý vegetací a omývaný teplým mořem… Tropy? Kdepak, Karpaty! Dlouho předtím, než bylo území dnešního Rumunska vyvrásněno horotvornými pohyby, leželo pod úrovní moře, ze kterého vyčníval i náš ostrov.
„Tajemství“ tohoto ostrova se do západního Rumunska vydali v červnu tohoto roku prozkoumat odborníci z Paleontologického oddělení Národního muzea. Během desetidenní prospekční expedice navštívili a zdokumentovali několik paleontologických lokalit karbonského a křídového stáří.
Ke konci prvohor v období karbonu se dnešní Rumunsko nacházelo blízko rovníku, a proto zde vládlo teplé a vlhké podnebí příznivé pro vytváření zalesněných močálů. Díky malíři Zdeňku Burianovi si můžeme představit husté pralesy stromovitých přesliček, plavuní a kapradin. Mnohé z těchto močálů se v průběhu věků proměnily v současné černouhelné sloje.
V oblasti Banátu, známém u nás díky českým krajanům, kteří zde již od 19. století žijí, studovali naši paleontologové otisky karbonské flóry staré zhruba 300 miliónů let.
Mezi nejzajímavější objevy patří zvláštně utvářená olistěná lodyha rodu Sphenophyllum, která by mohla být novým druhem. Více objasní až tzv. kutikulární analýza, neboli mikroskopické studium kutikuly - tenké blanky na povrchu listů suchozemských rostlin.
Sběry paleontologové prováděli na haldách po těžbě černého uhlí.
Na druhohorních lokalitách s horninami z období konce křídy (starých 70 až 65 milionů let) se vědci soustředili především na studium fosilních rostlin a geologických vrstev, které mimo jiné vypovídají i o životním prostředí tamějších dobře známých „trpasličích forem“ dinosaurů.
Horninové celky transylvánské pánve a pánve Hateg zkoumali v usazeninách koryt a niv druhohorních toků. Dna a břehy dnešních řek, stejně jako zářezy na úpatí hor, přinesly pozoruhodné svědectví o tehdejší flóře.
Dobře zachované bohaté společenstvo rostlin zahrnovalo palmy, pandány, kapradiny, jehličnany a listy krytosemenných (kvetoucích) rostlin, které se na Zemi objevily právě až ke konci druhohor. Veškerá flóra byla výrazně teplomilná, o čemž svědčí i to, že zde ve fosilním záznamu chybí listy se zubatými okraji (například platany).
Nálezy typické pro podrost subtropického lužního lesa vypovídají, že krajina, ve které žili zdejší dinosauři, měla podobu zalesněných niv protkaných říčními toky. Zároveň se potvrzuje, že v období křídy toto území leželo mnohem jižněji, než je tomu dnes. Výzkumy paleontologů z Národního muzea tak upřesňují celosvětové paleogeografické rekonstrukce, nebo chcete-li – mapy dávného světa.
Článek byl připraven ve spolupráci s Paleontologickým oddělením NM.
(dan)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
