Tajemná Medúsa na starořeckých mincích

20.04.2012 | Již na nejstarších řeckých mincích (tedy na jedněch z nejstarších mincích vůbec) se objevuje mezi celou řadou nejrůznějších symbolů z živočišné říše také gorgoneion - hlava nestvůrné Gorgony Medúsy. Magickému symbolu byla přisuzována schopnost chránit majitele před působením nepřátelských sil, uřknutím a kouzly.

Gorgoneion na aversu stříbrné drachmy řecké obce Apollónie Pontské

Symbol nestvůrné Medúsy s vyvalenýma očima, vyčnívajícími tesáky, vyplazeným jazykem a hady namísto vlasů, jejíž pohled obracel podle báje všechno živé v kámen, neztratil na oblibě ani v následujících staletích - je doložen na ražbách hned 29 řeckých obcí.

O Medúse koluje hned několik bájí

Původně byla Medúsa ženou natolik půvabnou, že se do ní zamiloval sám Poseidón a svedl ji v podobě koně přímo v Athénině svatyni – uražená bohyně pak proměnila Medúsu v obludu, jejíž pohled obracel vše živé v kámen.

Jiná verze však praví, že Athéna připravila Medúsu o krásu pro její holedbání a pyšné vychloubání. Medúsa totiž měla tvrdit, že je mnohem krásnější než Athéna.

Medúsu přemohl teprve hrdina Perseus a její uťatou hlavu věnoval své božské ochránkyni Pallas Athéně. Ta si ji umístila na svůj prsní pancíř a gorgoneion se tak stalo jedním z klíčových atributů této bohyně.

Hlava s hadími vlasy je prastarým magickým symbolem

Vedle upomínky na prastarou báji o statečném Perseovi však před sebou zároveň máme i jeden z nejstarších magických symbolů, jehož hlavní funkcí bylo chránit majitele před působením nepřátelských sil, uřknutím a kouzly. Za tímto účelem se používal nejen na mincích, ale i špercích, amuletech, zbroji, nádobách či v architektuře.

Na reversu starořecké mince kotva s mořským korýšem

Předměty výrazně připomínající řecké gorgoneion jsou známy i u celé řady dalších starověkých kultur včetně Babylónu, Egypta či Mezopotámie, původ tohoto symbolu však sahá ještě hlouběji do minulosti: vychází z šamanské tradice rituálních masek, které byly projekcí strachu prehistorického člověka z běsnících přírodních živlů a nepřátelských sil, a zároveň jej před nimi paradoxně měly, na principu homeopatické magie, chránit.

Gorgoneion se na mincích objevoval velice často

V této souvislosti pak příliš nepřekvapí, jak hojné uplatnění nacházelo gorgoneion od samého počátku právě na mincích. Jeho spojení s bájí o Perseovi je sice evidentně až sekundární, přesto nacházíme na řeckých ražbách celou řadu zajímavých konotací.

V mnoha případech jej lze chápat jako již zmíněný symbol Pallas Athény, na jiných mincích se objevuje ve spojení s kotvou, která je zřejmě připomínkou mořského živlu Medúsina milence Poseidóna, okřídlený kůň Pégasos, který je protiváhou gorgoneia na dalších ražbách, se podle báje zrodil společně s obrem Chrýsáórem z Medúsina bezhlavého těla.

(NM)