Před 400 milióny lety u nás žili gigantičtí obratlovci

04.12.2014 | V prvohorních mořích, v době asi před 400 milióny lety, na území dnešních Čech plavaly největší rybovití obratlovci té doby. Nebyli to však dravci, jak by si nejeden čtenář mohl představovat, ale mírumilovní filtrátoři planktonu.

České republice přibylo v letošním roce další paleontologické prvenství; stal se jím popis největšího známého obratlovce ze spodního devonu (tj. z doby asi před 400 milióny lety). Nález je od 90. let uložen ve sbírkách paleontologických depozitářů Národního muzea a v letošním roce byl publikován v odborném časopise Bulletin of Geosciences. Na podrobnosti jsme se ptali hlavní autorky článku Valérie Vaškaninové.

Části rybovitého obratlovce patří zvířeti, které jste pojmenovali Antineosteus rufus a jedná se o takzvanou plakodermu. Mohla byste krátce popsat co to plakodermy jsou a čím jsou zajímavé?

Třída Placodermi, česky pancířnatí, je dnes již vyhynulou, z vývojového hlediska však nesmírně důležitou skupinou prvních obratlovců s čelistmi. Jejich nálezy pocházejí z  usazených hornin starších prvohor. První pancířnatí se objevili v období nazývaném silur (před nějakými 425 milióny lety) a poslední vymřeli na konci devonského období (asi před 360 milióny lety). Dlouho se předpokládalo, že vymřeli bez potomků, nicméně nové výjimečně zachovalé nálezy ukazují, že hráli důležitou roli v evoluci čelistí. Některé jejich linie tedy mohou být předky všech dnešních čelistnatých obratlovců včetně člověka. Plakodermu spolehlivě poznáme podle charakteristického hlavového a hrudního pancíře složeného z kostěných desek s typickou ornamentální strukturou na povrchu (obr. 1). Pancíř i přes svoji těžkopádnost mohl dovolovat velmi aktivní pohyb, ne náhodou patří některé plakodermy k vrcholovým predátorům, zejména ty z konce devonu.

Odkud nález pochází, jak vypadá a jak se vlastně dostal do sbírek Národního muzea?

Nález pochází z lokality Červený lom (odtud druhový název rufus, latinsky „červený“) u Suchomast, nedaleko Koněprus. Jedná se o dvě poměrně velké neúplně zachovalé desky uložené v načervenalém vápenci (obr. 2, 3). Do sbírek Národního Muzea se dostaly v 90. letech jako dar soukromého sběratele pana Káchy. Okolnosti nálezu ale nejsou příliš známy, protože on sám dostal oba kameny od dělníků pracujících v tenkrát ještě aktivním lomu.

V článku uvádíte, že se jedná o největšího obratlovce ze spodního devonu. Je vůbec možné podle dvou desek objektivně vypočítat délku zvířete? Jak velký tedy Antineosteus byl?

Podle našich výpočtů dosahovali jedinci námi popsaného druhu délky 3 až 6 metrů (obr. 4) a byli tedy před 400 milióny lety pravděpodobně největšími obratlovci na planetě. Víme, že plakodermy byly poměrně konzervativní skupinou, zejména co se týče tvaru a uspořádaní desek. U lépe doložených druhů byl prokázán rovnoměrný růst, to znamená, že délkové poměry mezi deskami se nijak výrazně neměnily během života jedince. V našem případě jsme měli štěstí, že obě zachované desky šlo poměrně jednoduše rozpoznat a měly zachovány všechny určující znaky. Velikost desek jsme pak porovnali s velikostí odpovídajících desek u kompletnějších, blízce příbuzných druhů, a na základě toho pak vypočítali celkovou délku zvířete.

Co se dá říct o způsobu života takového gigantického živočicha? Jednalo se o dravce?

Ačkoli se zdá, že ze dvou desek nelze vyčíst nic o způsobu života jejich pravěkého nositele, i toto je možné. Důležitá vodítka může poskytnout srovnání s blízce příbuznými druhy, nebo charakter hornin, ve kterých byl nález objeven. Víme, že jiní zástupci rodu Antineosteus měli bezzubé hladké čelisti. To společně s gigantickými rozměry těla naznačuje že Antineosteus rufus patřil pravděpodobně mezi požírače planktonu. Nebyl to tedy nebezpečný dravec, naopak jeho způsob života by se dal přirovnat k některým dnešním velrybám s kosticemi, velkým rejnokům nebo žraloku obrovskému. Tento způsob života nebyl doposud v tak dávných dobách předpokládán.

Více infomací o výzkumu v angličtině naleznete zde.

Autory článku jsou Lukáš Laibl z Národního muzea a Valéria Vaškaninová z Přírodovědecké fakulty UK.

KAM DÁL?

Obávaní prvohorní predátoři hýřili barevnými vzory!

Globální oteplení zapsané do kamene

Nejsmradlavější rostlina na světě

(dan)

Diskuse