Nové invazní druhy dvoukřídlého hmyzu v ČR

26.06.2015 | Kromě migrace lidské, probíhá také často migrace nepůvodních, tedy invazních druhů rostlin a živočichů. Tyto migrace často probíhají nepozorovaně, ale jejich důsledky mohou být velmi zásadní, především pokud jde o škůdce. Dva nově příchozí hmyzí druhy – koutuli skvrnitou (Clogmia albipunctata) a octomilku asijskou (Drosophila suzukii) si představíme v tomto článku.

V poslední době narůstá počet invazních druhů šířící se Evropu. Nejinak je tomu i v hmyzí říši. Před nedávnem jsme Vás informovali o invazních druzích ploštic, které rády přezimují v domácnostech. Nyní se budeme věnovat dvoukřídlým (Diptera), tedy lidově mouchám. První invazním druhem z řádu dvoukřídlí je koutule skvrnitá s odborným názvem Clogmia albipunctata. Tato malá chlupatá muška se již zabydlela ve většině měst celé České republiky. Osídluje především okolí lidských obydlí (odpady, jímky, septiky) nebo samotná obydlí s dostatkem vody nebo organické hmoty (koupelny, záchody). Také se jí dobře daří v zoologických a botanických zahradách, tedy všude tam, kde je udržováno stálé teplé klima a je zde dostatek organického materiálu pro vývoj jejich larev.

Co je to invazivní druh?

Invazní nebo také invazivní druhy jsou, v ČR nepůvodní, druhy nově zavlečené nebo aktivně migrující z okolních států. V případě zavlečení člověkem to může být i z velmi vzdálených oblastí, např. tropické oblasti. Člověk tyto druhy většinou netransportuje úmyslně, ale nevědomky během lodní a pozemní dopravy zboží, materiálu či osob. Problémem invazních druhů je jejich vliv na přirozené populace příbuzných druhů nebo druhů obývajících stejné stanoviště (jejich vytlačování, úbytek potravních zdrojů) a často se také může jednat o významné škůdce zemědělských plodin jako v případě octomilky asijské.

Popišme si krátce životní cyklus koutule skvrnité. Po spáření samce se samičkou, klade oplodněná samička vajíčka do vlhkého organického materiálu (v přírodě jde většinou o vlhkou půdu, v domácnostech muže jít právě o septiky, jímky a odpady). Po vylíhnutí z vajíček, trvá zhruba 16 dní nedospělé stádium – larva, která se živí polotekutým organickým materiálem (rostlinné zbytky, zbytky potravin). Poté nastává stádium kukly, trvající 5-6 dní, načež kukla praská a vylíhne se dospělý jedinec.

V České Republice byla invaze koutule skvrnité poprvé zaznamenána v roce 2011 v Brně a to rovnou na devíti různých lokalitách. Nyní je tento druh znám v podstatě ze všech velkých měst v ČR. Naštěstí není známo, že by tato koutule přenášela nějaké infekční onemocnění. Spíše kuriozitou zůstává několik známých případů tzv. myiázy, kdy larvy dvoukřídlých (kam patří i tato koutule) parazitují v těle obratlovců, včetně člověka. Podrobné informace o tomto invazním druhu se dozvíte ve článku – Nová invaze do našich obcí a měst: koutule Clogmia albipunctata a problematika myiáz.

Nejnovějším příchozím je octomilka asijská s odborným názvem Drosophila suzukii, významný škůdce mnoha druhů ovoce. Je to malá muška, velmi podobná známé „vinné mušce“ – octomilce obecné (Drosophila melanogaster). Aby také ne, patří totiž do stejného živočišného rodu. Nicméně, samci se od octomilky obecné liší tmavou skvrnou na křídlech a morfologií rozmnožovacího ústrojí. Samičky mají křídla beze skvrn a rozpoznají se pomocí charakteristicky pilovitě vypadajícího kladélka, kterým kladou vajíčka do ovocných plodů.

Význam octomilky asijské je ovšem větší než v předchozím případě. Octomilka Drosophila suzukii je škůdcem dozrávajících plodů ovoce s tenkou pokožkou tedy např. třešní, jahod, malin, vinné révy, borůvek atp. Na rozdíl od octomilky obecné, která klade vajíčka až do rozkládajících se plodů, octomilka asijská napadá plody zdravé a tím ničí úrodu a způsobuje hospodářské škody. Reprodukce této octomilky je velmi rychlá, např. v Japonsku může mít až 13 generací ročně, v laboratorních podmínkách až 15 generací. V našich podmínkách tomu bude méně, přesto není vyloučeno 3 a více generací. Délka vývoje z vajíčka do dospělého stádia trvá 8 – 25 dnů v závislosti na teplotě.

V posledních několika letech se rychle šíří po celém světě a v roce 2014 byla poprvé zaznamenána i na našem území. Její původní domovinou je východní a jihovýchodní Asie a např. v Kalifornii (USA) byla poprvé zaznamenána v roce 2008. Škody byly pozorovány na plodech jahodníku a maliníku. Nyní je octomilka asijská rozšířena na celém západním pobřeží Spojených Států Amerických a pronikla už také na východní pobřeží. V Evropě byla poprvé zaznamenána v roce 2008 v Katalánsku (Španělsko), posléze ve Francii (2009) a na ostrově Korsika (2010), v Itálii (2009), Slovinsku (2010), Švýcarsku (2011), Německu (2011), Rakousku (2012), Maďarsku (2012), Slovensku (2014) a v České Republice (2014).

Podle státní rostlinolékařské správy je octomilka asijská zařazena mezi sledované druhy z důvodu fytosanitární ochrany (ochrana zdraví rostlin) a bude pokračovat monitoring jejího výskytu. Tento monitoring začal v roce 2011 a v roce 2014 byla octomilka asijská hlášena z několika lokalit (východní a jižní Čechy a Pardubicko).

Za poskytnutí obrázků a svolení k jejich reprodukci děkuji M. Hauserovi (Sacramento, USA) a H. Šulákové (Praha). Redakci časopisu Živa (Academia) děkuji za svolení použití odkazu na článek o koutuli skvrnité a svolení k reprodukci obrázků.

Autorem článku je Michal Tkoč z entomologického oddělení Přírodovědeckého muzea Národního muzea.

Galerie:

Kam dál:

Ploštice jako vetřelci v domácnostech

Některé housenky vás mohou i zabít

Vampýři mezi můrami. Sají krev i slzy

(EK)

Diskuse