Na lovu modrých žab

09.05.2017 | Na přelomu března a dubna se můžeme v naší přírodě setkat s blankytně modrými žábami. Herpetolog Národního muzea Jiří Moravec se za nimi vypravil na sever Čech a zachytil je na fotografiích.

Pestrobarevné žáby si spojujeme spíše s prostředím deštných pralesů. Když ale budete mít štěstí, můžete i u nás narazit na překvapivě zbarvené jedince. Jedná se o samce skokanů ostronosých (Rana arvalis) ve svatebním šatě.

Skokani ostronosí jsou u nás vzácní a ohrožení. Samci navíc modrají jen během několika dní v době vrcholícího rozmnožování, kdy se jich k vodě soustředí větší množství. Tam, kde se sejde samců jen několik, zůstávají většinou hnědí jako samice.

Co vlastně samce skokanů ostronosých vede k tomu, aby v době páření modrali?

Pokusy s modrými a hnědými modely žab prováděné rakouskými výzkumníky ukázaly, že se jedná o vizuální signál. V krátkém čase rozmnožování samci své partnerky aktivně vyhledávají. Protože je ale početně výrazně převyšují, nedostane se na každého. Úspěšný je ten, kdo se zorientuje rychleji a samici získá dřív než ostatní. Modré zbarvení jim tedy pomáhá odlišit ostatní samce a soustředit se na hnědé samice.

Ani to však není zárukou úspěchu. V rozmnožujícím se seskupení se objevují i nově příchozí dosud hnědí samci, v chladnějších dnech skokani modrají méně a po soumraku se už optické signály neuplatňují. Dochází tedy často k omylům, kdy modří samci považují za samici své hnědě zbarvené soky.

Samci se proto také snaží přivábit partnerku svým hlasem. Přivolávání samic je výhodnější především při méně početných seskupeních, kdy jsou samci dál od sebe a mají větší šanci, že jim přibližující se partnerku neuchvátí aktivnější konkurent. V takové situaci si mohou ponechat i ochranné hnědé zbarvení.    

Autorem textu i fotografií je Jiří Moravec ze zoologického oddělení Národního muzea.

(per)

Diskuse