11.07.2017 | Na začátku května tohoto roku jsme měli možnost zúčastnit se spolu s kolegou Mgr. Jakubem Trubačem, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, expedice do Namibie, zaměřené primárně na vyhledávání nových ložisek mědi v severozápadní části země.
Akce probíhala ve spolupráci s těžařskou firmou se sídlem v USA a s místními menšími těžaři a majiteli zájmových území tzv. claimů a navazovala na mineralogickou expedici do Namibie z roku 2016, kdy jsme tyto lokality poprvé navštívili. Náš úkol zde byl především provést komplexní mineralogický výzkum na lokalitách, které nikdo před námi zatím neměl možnost zkoumat. S tím souvisely každodenní přesuny z improvizovaného základního kempu a to výhradně terénními vozy nebo pěšky.
Cílem terénních prací bylo především zaměřit a zdokumentovat nedávno objevená ložiska a na základě naměřených strukturních dat se pokusit objevit nové potenciální lokality. Abychom mohli získat co nejvíce informací o mineralogii navštívených lokalit, bylo zapotřebí na každé z nich odebrat několik kilogramů vzorků, které v současné době putují v kontejneru na lodi směrem do České republiky, kde budou podrobeny laboratornímu výzkumu. Vzhledem k tomu, že jsme navštívili zhruba 30 lokalit, dosahovala celková hmotnost vzorků několika set kilogramů.
Proč jsou pro nás tyto lokality zajímavé? Měď se v přírodě nachází buďto jako ryzí prvek, nebo je vázána na různé rudní minerály, nejčastěji v podobě sulfidů (chalkozín, bornit, chalkopyrit) a oxidů (např. kuprit). Bývá však doprovázena dalšími prvky, v tomto případě třeba železem, bismutem, uranem, vanadem, zinkem aj.
Během zvětrávání těchto minerálů pak mohou vznikat sekundární (druhotné) minerály, v jejichž chemickém složení se pak promítne přítomnost jednotlivých prvků na ložisku. Mnohdy tak vznikají nejen esteticky unikátní, ale i mineralogicky velmi zajímavé a vzácné ukázky minerálů. Na lokalitách, které dosud nikdo blíže neprozkoumal, je pak potenciál objevit i dosud zcela neznámé minerální druhy.
Během předběžného výzkumu mineralogického materiálu z namibijských lokalit se nám například podařilo zjistit, že ve vzorcích měděné rudy je velmi hojně zastoupen ve světovém měřítku vzácný minerál namibit, poprvé popsaný právě v Namibii avšak z jiné, než námi zkoumané oblasti.
Samotné terénní práce na lokalitách jsou velmi náročné, teploty přes den přesahují 30 °C. Dají se však naštěstí relativně dobře snášet díky nízké vzdušné vlhkosti. Navíc je potřeba hlídat si každý krok, v křovinatých a skalnatých savanách žije velké množství štírů a hadů, a to z velké části těch jedovatých.
Vzhledem k nutným průvodcovským službám místních náčelníků jednotlivých kmenů (majitelů území s výskytem rud), není při práci často ani potřebného klidu a prostoru. Místní berou jakoukoliv expedici jako atrakci a s náčelníkem mnohdy jede i část vesnice, čímž se počet lidí na malých horninových odkryvech násobí (a každý chce nějakým způsobem pomoci).
Přesuny mezi jednotlivými lokalitami, byť vzdálenými od sebe třeba jen 10 kilometrů, mohou díky náročnému terénu trvat i celé hodiny. Místní „cesty“ jsou navíc velmi prašné a je zapotřebí udržovat mezi auty velké rozestupy, avšak je nutné neztratit se, takže se každou chvíli na někoho čeká. Časté jsou i zastávky v malých vesničkách, kde mezi sebou náčelníci kmenů a místní těžaři dlouze diskutují a vyjednávají podmínky průzkumu a těžby. A není se čemu divit, pro zdejší obyvatele mohou být nerostné zdroje na jejich území finančním ziskem a samotná těžba pak přináší zdroj obživy pro mnohé z nich.
Návrat do základního kempu probíhá zpravidla v noci, slunce v tomto období v Namibii zapadá již kolem 6 hodiny a v terénu se tak pracuje do večera. Z tohoto důvodu je také budíček brzo ráno. Odměnou po náročném dni je tak hlavně večeře, studený nápoj a spánek. Nočním zážitkem je také pro Evropana neznámá, světelným smogem nerušená jižní obloha s dominantním jižním křížem či souhvězdím štíra.
Spolupráce na výzkumu mineralogických lokalit v Namibii přináší cenná data a vzorky často neobvyklých minerálů a zajímavých minerálních asociací, které je možné dále publikovat v odborných časopisech. Za náš přínos pro zdejší prospektory, kterým je v prvé řadě objasnění některých mineralogických a ložiskově geologických vztahů či kovnatostí jednotlivých typů rud, se nám na oplátku dostává možnost transportu velkého množství mineralogických vzorků do České republiky, ojedinělá příležitost zkoumat dosud nezkoumané, získat mnoho mezinárodních kontaktů a v neposlední řadě obohatit mineralogickou sbírku Národního muzea o dosud nezastoupené minerály či lokality.
Vzhledem k dobrým vztahům s některými těžaři minerálů pro sběratelské účely, navázaným během loňské expedice, se nám také podařilo získat několik estetických vzorků, které nejsou primárně určeny na výzkum, ale přímo pro obohacení sbírek Národního muzea. Získali jsme tak mineralogické ukázky z granitového masivu v oblasti Erongo (drúzy turmalínu, topazu či vzorky fluorescentního opálu) a vzorky krystalovaných ametystů z klasického naleziště v čedičové oblasti Gobobosheb.
Autorem článku je Luboš Vrtiška z Mineralogicko-petrologického oddělení
(EK)
Přírodní vědyArcheologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!