Desetimiliontý záznam okroužkovaného opeřence je z České republiky

20.02.2012 | Evropská unie pro kroužkování ptáků (EURING) zaznamenala desetimilionté zpětné hlášení. Přišlo z České republiky. Jedná se o záznam samice vlaštovky obecné, která byla 19. června 2011 kontrolována spolupracovníkem Kroužkovací stanice Národního muzea Jiřím Česákem u hnízda s mláďaty v Rábech na Pardubicku.

Vlaštovka obecná

Co je to EURING ?

Organizace EURING sdružuje evropské centrály zabývající se kroužkováním volně žijících ptáků. Do evropské databanky ve Velké Británii předávají jednotlivé národní centrály údaje, které obdržely od svých spolupracovníků v terénu, obvykle jednou ročně.  Oznámení o desetimiliontém záznamu tak bylo zveřejněno až na konci ledna 2012.

Trvalo to přes sto let

V Evropě se ptáci kroužkují od roku 1899. Nashromáždit deset miliónů zpětných hlášení tak znamenalo více jak sto let soustavné práce tisíců amatérských kroužkovatelů. Kroužkování je totiž v Evropě postaveno na široké dobrovolnické základně. Údaje, které dobrovolníci ve svém volném čase získávají, následně zpracovávají a využívají profesionální ornitologové.

První byli špačci! Metodu kroužkování poprvé použil dánský profesor Hans Christian Mortensen v roce 1899, kdy hliníkovým kroužkem "opatřil" několik špačků.

Když ptáčka lapají...

Většina kroužkovatelů se specializuje – buď na konkrétní ptačí druh nebo na danou lokalitu. K odchytu ptáků jsou obvykle používány jemné nylonové sítě a u kontrolovaných jedinců se zjišťuje druh, pohlaví, stáří, hmotnost, tučnost, stav opeření  atd.

Stáří v červnu kontrolované vlaštovky neznáme. U tohoto druhu ptáků se dle vzhledu (stavu opeření) nedá věk určit, kompletně totiž na zimovištích pelichají. Na základě kroužkování ale víme, že naše nejstarší vlaštovka se dožila 9 let.

Kroužek není pro parádu

Pokusy s prvním značením ptáků byly nesporně vedeny zvědavostí a touhou odhalit, kam se na podzim ztrácejí některé ptačí druhy a odkud k nám naopak přilétají v období průtahu a zimování ptáci, kteří v dané oblasti nehnízdí.

Postupem času se však díky kroužkování dařilo objasňovat další detaily z ptačí biologie - přesídlování starých ptáků u některých druhů, původ ptáků na hromadných nocovištích a místech pelichání, věrnost k jednou zvolenému hnízdišti, délku života jednotlivých druhů atd.

Přepočítáno na lidskou hmotnost, kroužek představuje pro ptáka zhruba podobnou zátěž, jakou jsou pro člověka například lehké náramkové hodinky.

Kroužky jsou pro jednotlivé ptačí druhy specifické. Jaroslav Cepák z kroužkovací stanice Národního muzea uvádí, že v současnosti se u nás používá kolem 25 typů kroužků, které se liší průměrem a výškou - na základě tloušťky a délky ptačího tarsu (nohy).

Nejmenší kroužek má průměr 1,9 mm a používá se např. na naše nejmenší pěvce králíčky obecné (dospělý pták váží pouhých 5g) či střízlíky.

Největší kroužky mají průměr 26 mm a u nás se používají pro největší ptáky - labutě velké (hmotnost až 12 kg) nebo orly mořské (rozpětí křídel 2,5m).

Kroužky se vyrábějí z lehkých hliníkových slitin a ptákům nijak nevadí. „Přepočítáno na lidskou hmotnost, kroužek představuje pro ptáka zhruba podobnou zátěž, jakou jsou pro člověka například lehké náramkové hodinky,“ vysvětluje Jaroslav Cepák.


Okroužkované mládě vlaštovky

Našli jste někdy kroužek s nápisem N. MUSEUM PRAHA?

Nahlášení takového nálezu je pro naše vědce důležité.

Pokud naleznete kroužkovaného ptáka, případně samotný kroužek:

1. přesně opište identifikační číslo kroužku (pokud informaci zasíláte poštou, je nejlepší celý kroužek narovnat na plocho a vložit do obálky)
2. uveďte následující důležité údaje (pokud je to možné): datum, místo a okolnosti nálezu (zda byl pták nalezen mrtev, střelen, zabit o dráty, usmrcen dopravním prostředkem apod.), případně o který druh ptáka šlo
3. nezapomeňte uvést Vaši adresu nebo e-mail - můžete se tak dozvědět zajímavosti o nalezeném ptáku
4. informace zašlete na email krouzkovaci.stanice@nm.cz, nebo poštou na adresu Hornoměcholupská 34, Praha 10 - Hostivař, 102 00

Pozor na chovatelské kroužky !!
Zatímco ornitologické kroužky jsou vždy rozeviratelné, chovatelské kroužky jsou celistvé válečky s ražbou ven, některé jsou potaženy umělou hmotou. Evidenci těchto kroužků kroužkovací stanice nevede, je zapotřebí se obrátit na nejbližší pobočku Českého svazu chovatelů, popř. přímo na ústředí.

Kroužkovací stanice Národního muzea v číslech

• V České republice se ptáci kroužkují od roku 1914
• Od roku 1934 všechny kroužky nesou nápis “Národní museum Praha”
• V období 1934–2011 bylo  v České republice označeno přes 5,5 milionu ptáků.
• Kroužkování se věnuje více než 450 dobrovolných pracovníků

Více se dozvíte na webových stránkách Společnosti spolupracovníků kroužkovací stanice NM www.czechringing.com

(per)

Diskuse