Nová budova splnila sen o rozšíření muzea

03.04.2013 | Nová budova Národního muzea má nesmírně zajímavou historii. Asi se najde velice málo objektů v Praze, které za svou historii zažily čtyři naprosto různá využití. Tento objekt byl nejprve Pražskou burzou, poté parlamentem, pak rozhlasovým studiem a nyní je muzeem. Předáním symbolického klíče od této budovy se naplnil dlouholetý sen o rozšíření Národního muzea na Václavském náměstí.

Nejstarší část budovy je bývalá Pražská burza peněžní a zbožní. Je to objekt, který byl dokončen a otevřen 24. února roku 1938. Vyprojektoval ho v duchu klasicistní moderny český architekt Jaroslav Rössler, žák slavného Jana Kotěry. Pražská burza zde ale dlouho nefungovala. 15. březen roku 1939 a nástup okupační moci ukončil její činnost. Za druhé světové války zde bylo skladiště, dočasně zde byly složeny kulisy vybombardované opery z německého Duisburgu. Na konci války byl v prostorách Burzy lazaret, protože budova se nachází poblíž nádraží.

Po válce sem bylo umístěno Národní shromáždění – parlament Československé republiky. Došlo k tomu proto, že budova pražského Rudolfina, která za 1. republiky byla upravena pro potřeby parlamentu, byla v roce 1940 opět přestavěna na původní koncertní sál. V roce 1945 po obnovení Československé republiky se tudíž hledalo nové sídlo parlamentu a volba padla na budovu bývalé Pražské burzy. Parlament zde sídlil od roku 1946.

Zajímavostí je, že ještě v 60. letech zde bylo Národní shromáždění umístěno provizorně, stále se uvažovalo o stavbě sídla parlamentu na Letné, jak to bylo určeno již za První republiky ve 30. letech. K tomu však nedošlo. V roce 1964 byl zpracován první návrh budovy Národního shromáždění, který vzešel z architektonické soutěže. Tuto soutěž vyhráli společným návrhem tři přední čeští architekti – Karel Prager, Jiří Kadeřábek a Jiří Albrecht.

Přišli se zcela ojedinělým řešením přístavby. Zcela zachovali budovu Pražské burzy, vedle této Burzy zbourali dva činžovní domy směrem k Václavskému náměstí, a na jejich místě vytvořili přístavbu. Zároveň vztyčili unikátní Vierendeelovu konstrukci (řešenou v ocelovém svařovaném nosníku) jak nad novou přístavbou, tak nad starou budovou Burzy. Přestavba byla dokončena v roce 1973.

Protože k 1. lednu 1969 se Československý stát stal federací, nazývala se budova nově Federální shromáždění. Tento název i funkce budově zůstaly až do roku 1992. Od roku 1995 do roku 2009 vysílalo z budovy Rádio Svobodná Evropa /Rádio Svoboda.

Budovu získalo Národní muzeum v roce 2006 na základě usnesení vlády. Ke slavnostnímu otevření došlo 1. června 2009 a doprovázelo je otevření výstavy Košický zlatý poklad. Téhož dne se předáním symbolického klíče k budově naplnil dlouholetý sen o rozšíření Národního muzea na Václavském náměstí.

(dan)

Diskuse