Odchod T. G. Masaryka

20.09.2017 | Před 80 lety zemřel první prezident Československa a jeho symbol Tomáš Garrigue Masaryk. Jaký však byl poslední rok života Prezidenta Osvoboditele?

Pokud bychom se dívali čistě na osobní osudy prvního prezidenta, je to každopádně rok, kdy již nezasahuje do veřejného prostoru.

Počátkem roku ho trápily zdravotní potíže. Ty však překonal a již na své narozeniny 7. března přijímal návštěvy, včetně stávajícího prezidenta dr. Beneše s chotí. Stejně tak se u něj vystřídali nejvyšší státní představitelé. Tisk si samozřejmě narozenin všímal a gratuloval ikoně první republiky.

Zdroj: Pestrý týden, r. 12. 13. 3. 1937, č. 11, s. 3

V červenci 1937 se objevil TGM naposledy před širokou veřejností, když navštívil na Strahově 4. července setkání legionářů u příležitosti výročí bitvy u Zborova. Seděl v bryčce společně s generálem Syrovým a byl nadšeně zdraven všemi přítomnými.

Následně se opět uchýlil do Lán, kde trávil čas vycházkami a přijímáním návštěv. Ještě během léta na oběd pozval například prof. Zdeňka Nejedlého, z jehož vlastního životopisu si nechával čítávat, aby se po mrtvicích upamatoval na některé okamžiky ze svého života.

S postupujícím časem ovšem docházelo k dalším zdravotním komplikacím, které se ještě zvětšily na počátku září 1937. Bylo zřejmé, že Prezident Osvoboditel bojuje svůj poslední boj. Lánská administrativa přitom pečlivě uchovávala přehled těch, kdo se telefonicky či telegraficky dotazovali na zdraví prezidenta – pravidelně ministr zdravotnictví či Karel Čapek, dotazy přicházely i ze zahraničí.

Události pak nabraly rychlý spád a v noci ze 13. na 14. září 1937 přišla se zánětem plic krize. Osobní lékař dr. Adolf Maixner (1877–1957) poté konstatoval smrt ve 3.29 ráno. Před novináře předstoupil Jan Masaryk, aby oznámil světu skon jedné z největších osobností českých dějin.

Pro celou zemi znamenal odchod jisté zastavení času a jisté symbolické loučení s dosavadním životem republiky. Básník Jaroslav Seifert veršoval: „Za sto let možná děti našich dětí – svým dětem budou teskně vyprávěti – o šedém ránu čtrnáctého září – navěky označeném v kalendáři.“

Dne 21. září 1937 se odehrálo snad největší – a nejupřímnější – pohřební rozloučení v našich dějinách. Se státníkem, filozofem, kritikem, zakladatelem státu, ale i již za živa uctívanou ikonou. Tělo bylo nejprve z Lán převezeno do Prahy, aby se vzápětí po veřejném rozloučení do Lán opět vrátilo. Tomáš Garrigue Masaryk spočinul vedle své ženy Charlotty na Lánském hřbitově.

Autorem textu je Michal Stehlík hlavní autor výstavy Fenomén Masaryk.

Pokud se chcete dozvědět více o pohřbu TGM, přijďte si poslechnout přednášku konanou v Národním muzeu.


Jak se připravovala výstava Fenomén Masaryk?

Bedřich Fritta – autor kresby z plakátu výstavy Fenomén Masaryk

(EK)

Historie Výstavy