Masaryk tisíckrát jinak – nahlédněte do Hradního fotoarchivu.

08.01.2018 | Kdo by neznal slavnou fotografii prezidenta Masaryka zvedajícího do výšky děvčátko v kroji. Tato i tisíce dalších fotografií, zachycujících události spojené s naším prvním prezidentem a jeho úřadem, jsou součástí takzvaného Hradního fotoarchivu, který je uchováván v Archivu Národního muzea.

Hradní fotoarchiv je jedinečný obrazový soubor zachycující podstatnou část výkonu prezidentského mandátu T. G. Masaryka v letech 1918 až 1933. Jeho vznik se datuje na přelom let 1918 a 1919. Tehdy na Pražském hradě začalo fungovat prezídium ministerské rady. Důležitou součástí tohoto nově zřizovaného úřadu byl tiskový odbor. Ten měl zajišťovat nezbytný kontakt mezi státem, sdělovacími prostředky a veřejností.

Fotografie T. G. Masaryka pořízené při jeho státních ale i soukromých aktivitách pak odbor poskytoval pro další žurnalistické a tiskové využití. Autorem většiny fotografií byl Jano Šrámek.

První československý prezident spolupráci s novináři a informování veřejnosti nepodceňoval: "...žurnalistika v demokratickém státě opravdu dle mého mínění jest spoluvládnoucím elementem. To nebudu Vám vyprávěti, jak jest to ohromná moc, já jsem to viděl v Americe, snad nejideálnějším způsobem. Při presidentovi jest stále žurnalista. V Bílém domě jest oddělení pro žurnalistiku, které tam pracuje stále a zásobuje domácí i zahraniční listy informacemi... Já budu jen povděčen, když mohu býti se žurnalistikou ve stálém a docela přátelském styku bez ohledu na strany. Mně běží o informace a rád to udělám, neb tím způsobem budeme šířiti znalost toho, oč usilujeme a co chceme..."

Právě z Hradního fotoarchivu pochází i ikonický snímek prezidenta Masaryka držícího v náručí tříletou Evu Neugebauerovou oblečenou v kyjovském kroji. Slavná fotografie byla pořízena 17. června 1928 ve Žďáru na Moravě. O deset let později byla použita jako předloha k proslulé poštovní známce.

Velmi zajímavou a vypovídající částí archivu jsou fotografie T. G. Masaryka v nejužším rodinném kruhu v prezidentských sídlech v Lánech a v Topoľčiankách. Tam se při odpoledních čajích a večerních slavnostech potkával s hosty a v neformálním prostředí zahrad a parků přijímal i významné politické návštěvy.  

Zeleň obklopující prezidentská sídla poskytovala také prostor ke hrám s vnuky nebo jízdu na koni. I tyto důvěrné situace objektivy zachytily – známé jsou například filmové záběry ze září roku 1925 od Jindřicha Vaňka. Tomuto natáčení byl přítomen i Jano Šrámek se svým fotoaparátem.

Hradní fotoarchiv uchovává svědectví o prvních letech nového státu, jeho budování i problémech. Ty se na snímcích zrcadlí například v zachycení dvou „konkurenčních“ dělnických olympiád v roce 1921 (na  Letné a na Maninách). Šlo o důsledek krize v řadách sociálních demokratů, jež vyústila ustavujícím sjezdem Komunistické strany Československa v květnu 1921.

V bohatém obrazovém fondu nechybí samozřejmě ani snímky z nejrůznějších audiencí, kterých ročně prezident poskytl kolem čtyř set.

Velkou část obrazové dokumentace Hradního fotoarchivu pak představují nejrůznější fotografie z prezidentových cest – tuzemských i zahraničních. Na těch domácích si získával popularitu, na ty zahraniční se často vydával inkognito jako Thomas Marsden z Prahy. Z pochopitelných důvodů jej na takových cestách nedoprovázel profesionální fotograf, a tak nejsou snímky z těchto cest příliš kvalitní.

I tak poskytují velmi zajímavé svědectví a pro většinu lidí představují neobvyklé záběry tatíčka Masaryka – v Jeruzalémě, nebo třeba při návštěvě egyptského Údolí králů (v doprovodu samotného Howarda Cartera, objevitele hrobky faraona Tutanchamona).

Článek obsahuje informace a citace z knihy Hradní fotoarchiv.

Kam dál?

Tomáš Garrigue Masaryk a sport

Poslední rok TGM – 1937

Jak se připravovala výstava Fenomén Masaryk?

Poslechněte si myšlenky TGM!

(per)

Diskuse