Sportovci tělem i duší - Fleischmannovi

13.11.2015 | Do Národního muzea přišel syn prvorepublikového hokejového reprezentanta Miloslava Fleischmanna, synovec slavného hokejového mušketýra Jana Fleischmanna, aby obohatil Fotoarchiv tělesné výchovy a sportu o rodinné fotografie z období počátku 20. století, kdy bratři Fleischmannové zářili na evropské hokejové scéně.

Fotografie. Mužstvo SK Slavia Praha, 1912, Chamonix, Zdroj: Národní muzeum

K prvnímu představení české hokejové reprezentace došlo na mezinárodním turnaji v Chamonix, který se konal 23. – 25.  ledna 1909. Pozvána byla klubová mužstva z Velké Británie (Prince's IHC Londýn), Francie (CP Paříž), Švýcarska (CP Lausanne), Belgie (FPB Brusel) a Čech (SK Slavia Praha), která reprezentovala jednotlivé země. Český svaz hockeyový se rozhodl vyslat reprezentační výběr Čech, tzv. hokejové mušketýry . Na první soupisce byli hráči pražských klubů: 5 Slávistů a po jednom hráči z I. ČLTK Praha, Akademický SK a KC Ruch.

Zajímavostí je, že na první hokejový turnaj vycestovali sportovci na vlastní náklady, jak vzpomíná rovněž Zdeněk Fleischmann, potomek slavného hokejisty:

„Vybíralo se mezi movitějšími hokejisty na ty hráče, kteří na cestu neměli dostatek financí. Odměnou byl pouze dobrý pocit, žádný plat“.

Česká hokejová reprezentace v čele s Josefem Grussem sice nevítězila v tomto turnaji na ledě, ale podařilo se jí dosáhnout členství v Mezinárodní hokejové federaci (LIHG) podle národního principu, což bylo pro Český svaz hockeyový (ČSH) vzniklý na území Rakouska - Uherska obrovským úspěchem. 

Po tomto turnaji ČSH uspořádal v únoru 1909 první Mistrovství zemí Koruny české v kanadském hokeji (do té doby se v Čechách hrál pouze bandy hokej s míčkem) a LIHG se rozhodla již po roce zorganizovat 1. oficiální mistrovství Evropy v ledním hokeji.

Čechy:
Brankáři: Josef Gruss, Antonín Potůček
Pravý obránce: Boleslav Hammer
Levý obránce: Jan Fleischmann
Záložník: Ctibor Malý
Pravé křídlo: Otakar Vindyš
Střední útočník: Jaroslav Jarkovský
Levé křídlo: Jan Palouš

Zdeněk Fleischmann vyprávěl o zážitcích slavných hokejových příbuzných, kteří byli vychováváni v duchu sokolské tradice „ve zdravém těle, zdravý duch“ a tak stejnou měrou museli věnovat čas jak studiu, tak sportu.

„Oba byli pražskými právníky. Tatínek dokonce během studia na vysoké škole musel hrát hokej pod fiktivním jménem „Řezníček“, aby nebyl ze strany profesorů obviněn, že nevěnuje maximum času studiu.“ Zdeněk Fleischmann

Fotografie. Tzv. hokejový mušketýři, zakladatelé kanadského hokeje v českých zemích. Zdroj: Národní muzeum

Bratři Fleismannovi stáli u počátku hokeje v Čechách, a tak například strýc pana Fleischmanna zažil z dnešního pohledu úsměvnou přílohu při cestě na turnaj do Chamonix. Česká reprezetnace se seznámila s belgickým brankářem, který ochotně zapůjčil svou výstroj na vyzkoušení. Hokejisté poprvé viděli rovněž dlouhé hokejky používané při kanadském hokeji, chrániče nohou (tzv. betony) a rovněž se seznámili poprvé s pukem. Reprezentanti českých zemí zápasy odehráli ve slávistických bílých svetrech s červenou hvězdou na bílém podkladě. Jediný chránič měl brankář hokejového týmu, Josef Gruss – palcové rukavice a šálu omotanou okolo pravého kotníku, kterým odrážel puky z branky.

Zajímavá byla rovněž příprava české reprezentace – v té době se trénovalo často na přírodním kluzišti (zamrzlé tenisové kurty), což samozřejmě znamenalo nutnost opravdu zimního počasí. Český tým musel proto vyrazit na soustředění do Tater, kde byl opačný problém – napadlo velké množství sněhu a tak sportovci neplánovaně zlepšili svou fyzickou kondici při odklízení sněhu oproti zlepšení kombinační techniky při samotné hře. 

„Oni nehráli za honorář, jejich hnacím motorem bylo upozornit na český národ. Píle, sebezapření, pro mnohé i velké finanční náklady, přesto jim to stálo za to – vyhrávat - aby se o Češích vědělo.“  Zdeněk Fleischmann

Zdeněk Fleischmann přinesl do sbírek několik fotografií mapujících právě hokejovou slávu jeho předků a zároveň zavzpomínal na svou sportovní minulost i současnost. On sám byl od mládí veden k všestrannému sportování. Voda se stala stěžejní jak pro jeho předky – ta v pevném skupenství, tak i pro něj osobně v tom kapalném – ještě v loňském roce působil ve volném čase jako plavčík ve Lhot u Prahy, hrál vodní polo a několikrát za svůj život sjížděl české řeky na kanoi (rekord učinil na Vltavě, kdy z Vyššího Brodu do Chuchle dojel na double kanoi za jeden týden).

Krásné vzpomínky má pan Fleischmann na období svého mládí stráveného pod křídly Sokola v pražských Dejvicích. Se svým náčelníkem br. Sirotkem absolvoval například putovní tábor (Sušice – Praha), na který nedá zapomenout. Sport mu byl blízký po celý život a tak využil doby studia na Kladně k fotbalové praxi a doby studia na Vysoké škole zemědělské v Praze k tenisové praxi. 

Fotografie. Mužstvo SK Slavia Praha v roce 1911, Berlín. Zdroj: Národní muzeum

Jan Flesichmann (6. července 1885 Praha – 23. září 1939 Praha) odehrál 15 reprezentačních zápasů. Po 1. světové válce působil jako funkcionář na Československém svazu ledního hockeye, v letech 1921-1923 a v letech 1925-1927 jako předseda. Ještě v roce 1936 nastoupil na led jako hráč v první prvoligové sezóně za Slavii. 

Miloslav Fleischmann (24. září 1886 Praha – 12. srpna 1955 Praha) získal zlatou medaili na Mistrovství Evropy v ledním hokeji v roce 1911, 1912, 1922, stříbro v roce 1913 a bronz v roce 1923.

Autoka textu Gabriela Havlůjová z Fotoarchivu telesné výchovy a sportu Národního muzea


 

Kam dál?

 

(EK)

Osobnosti